HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Kunětičtí hejtmani

Malíř Mikoláš Aleš (1852-1913) poprvé navštívil Pardubice 16. srpna 1897. Zážitky z výletu na trosky Kunětické hory pak večer (a při jeho každé další návštěvě Pardubic) diskutoval s přáteli v pardubické kavárně hotelu U Střebských. Místní intelektuály, usilující o záchranu starobylého hradu, tam oslovoval "páni bratři hejtmani". V této společnosti vznikl nápad, aby Mistr Aleš namaloval slavnostní pochod husitských hejtmanů na koních u Kunětické hory a aby hejtmani měli tváře přátel ze společnosti U Střebských. V březnu 1900 o tom architekt Boža Dvořák napsal Alšovi a poslal mu i fotografie těch pánů. Aleš odpověděl, že se mu nápad líbí a rád to nakreslí, až dodělá jiné zakázky. K tomu ale došlo až na začátku roku 1903 (viz František Šebek: Toulky historií Pardubic 2. Helios Jiří Razskazov, Pardubice 2019, s. 96-101).

Mikoláš Aleš: Kunětičtí hejtmani


Dle svědectví MUDr. Vincence Černohorského (1857–1934) "Hejtmani u Střebských" (viz Východočeský republikán ze 4. 11. 1927, č. 45, s. 2-3) byla bezprostředním podnětem pro vznik slíbeného obrazu "Kunětičtí hejtmani" vášnivá diskuse o záchraně Kunětické hory, které se Mikoláš Aleš zúčastnil. Dlouhá debata byla zakončena rozhodnutím napsat ministerstvu vojenství do Vídně, že Kunětická hora je i vojensky důležitým bodem strategického významu. Numismatik Bedřich Skrbek napsal memorandum, žádající okamžité zastavení lámání kamene, krasopisně v českém jazyce a hned druhý den je přinesl k Střebským k podepisování. V čelo se podepsal Mikoláš Aleš s funkcí "vrchní hejtman" a vynutil si, aby i ostatní se všichni podepsali s titulem "hejtman", že prý to bude ve Vídni více působit (na rubu obrazu jsou zprava doleva identifikováni: "Sova, MUDr. Cibulka, MUDr. Pohl, Jaňura, dr. Zajíc, lékárník Vítek, Lad. Novák, Dvořák, MUDr. Káš, MUDr. Novák, MUDr. V. Černohorský a Růžička z bazaru" - pouze starosta města JUDr. Formánek se nechtěl podepsat, protože byl členem okresního výboru, v jehož režii se dobývání kamene z Kunětické hory provádělo. Proto ho Aleš namaloval na koni obráceném k pozorovateli obrazu zadkem, jakoby na posměch). Architekt Dvořák opatřil memorandum úřední doložkou jako konzervátor vídeňského památkového úřadu a zaslal jej přímo k rukám tehdejšího ministra vojenství Edmunda von Krieghammera (1831-1906), jenž byl spolužákem římskokatolického děkana v Pardubicích P. Františka Sloupa (1846-1908). Již za týden přijela do Pardubic vojenská komise, prohlédla si Kunětickou horu a striktně nařídila vyznačit mezníky, za něž se nesmí kámen lámat. Pravdivost tohoto svědectví potvrzují nejenom dobové poznámky na rubu kopie obrazu z roku 1904 (namalované s povolením Mistra Alše Karlem Raškem a Vojtěchem Bartoňkem) z pozůstalosti Boži Dvořáka, ale i úřední protokol, sepsaný na Kunětické hoře dne 20. 6. 1905 a potvrzující její vojenský strategický význam (viz Jiří Kotyk: Boža Dvořák a Mikoláš Aleš - 2. část. In: Zprávy Klubu přátel Pardubicka 2025, č. 3-4, s. 126-135).

Seznam archiválií (0):

Tento štítek neobsahuje žádné veřejné archiválie.


Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA