HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Karlova ulice

Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

Karlovou ulicí od založení města Pardubice vedla hlavní cesta do královského a krajského města Chrudimi. Původně vycházela přímo z náměstí jako pokračování ul. Bartolomějské od pardubické tvrze. Když Vilém z Pernštejna po požáru r. 1507 znovu postavil město a vybudoval mohutné opevnění s valem a Městskou řekou, byla cesta na jih uzavřena, otevřena Pražskou branou jen na západu. Chrudimská cesta ztratila na významu, končila u Městské řeky, přes kterou v době míru byl dřevěný most. K bráně, později Zelené, se jezdilo po břehu řeky kolem jihozápadního rondelu, kde je dnes budova bývalého Okresního úřadu. Vznikající Karlova ul. probíhala po okraji zátopového území – Olšinek. Po druhé straně byly zahrady, kde si držitelé gruntů ve městě stavěly stodoly, pro něž nebylo ve vnitřním městě místo a kde byly požárním rizikem. Časem tu vznikaly rozsáhlejší dvory, jako obecní dvůr, původně Markvartovský, který ležel tam kde se stýkaly ulice Žitná a Jindřišská s Karlovou, dnes Arnošta z Pardubic. Karlova ulice dostala jméno r. 1882 podle "pana Karla", zámeckého úředníka, který při ulici vlastnil v letech 1507-1517 dvůr. Obytná stavení vznikala až v 19. století, proto se jižní části Karlovy ulice říkalo Nová. Elektrárna v ulici postavil Ing. František Křižík r. 1904 a r. 1911 ji převzalo město, podnikalo a vydělávalo. Většina ulice byla obestavěna přízemními domy, někde ještě s lepenkovou krytinou. Od r. 1929 stojí na začátku ulice moderní nová reálka dle projektu arch. Machoně, dnes Střední a vyšší škol elektrotechnická. V oblouku proti počátku Anenské ulice stál dvoupatrový dům z 20. let 20.stol. V jeho suterénu svého času bylo stálé loutkové divadlo, pak až do asanace jakási modlitebna. Na počátku 70. letech 20.stol.byl na Karlovu ulici „dočasně“ sveden průtah od severu na Rychlodráhu, dočasnost trvá dodnes. V 70. letech došlo asanaci staré Karlovy a přilehlých ulice. Zmizela změť domků, dvorků a zákoutí. Nahradila ji moderní výstavba Karloviny, bohužel s několik nevhodnými výškovými panelovými domy. R. 1979 byla Karlova ulice bez ohledu na historii a tradici rozdělena na dvě části nově pojmenované: severní se stala ulicí Karla IV. a jižní kolem elektrárny a místa býv. Karlova dvora až na konec Sladkovského ulice ulicí Arnošta z Pardubic (viz parpedie.cz).

Další informace z encyklopedie

Podřízené štítky:

Seznam archiválií (0):

Tento štítek neobsahuje žádné veřejné archiválie.


Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA