Popularizační glosy:

Narodil se 9. 6. 1816 v Jilemnici. Jeho otec pak byl úředníkem na zámku v Pardubicích. Rodina bydlela Pejkrtově domě č. p. 79 „U zlatého beránka“ na Pernštýnském náměstí. Ignác-Hynek začínal za posledního vrchního pardubického panství Josefa Kotovittze jako vrchnostenský písař u kontrolora Josefa Kučery. R. 1855 pardubické panství přešlo z majetku královské komory do majetku Národní banky v Vídni a r. 1964 je koupila Akciové společnosti kupců spojených s Leopoldem rytířem Lämmelem. Toho roku byla rozpuštěna správa panství. I. Boukal se stal úředníkem Okresního politického úřadu Pardubice. R. 1870 se po J. Brecherovi von Troskowitz stal c. k. okresním hejtmanem, zůstal jim do r. 1891.

Byl věrným a loajálným úředníkem, za své služby obdržel řád Železné koruny a řád Františka Josefa I. s titulem místodržitelského rady, později ještě vyznamenán Zlatým následnickým křížem s korunou. Dne 15. 4. 1878 byl zvolen čestným občanem města Pardubic. Celý život zůstal starým mládencem, bydlel na rohu Pernštýnské a Arnoštské ulice (dnes ul. Sv. Anežky České).  F. K. Rosůlek o něm píše, že osobně vyšetřoval původce oslavy Karla IV. r. 1878 (550. výročí Karlovy smrti) a ředitele pardubické reálky J. V. Jahna s profesorem F. V.  Sovou pro studentské oslavy Jana Husa. Káral prý mladého učitel Fr. Flose pro satirické povídky o figurkách z Kladrub n. L.

Zemřel na rozedmu plic 30. 12. 1893 v Pardubicích, pohřbem 2. 1. 1894 na novém (dnes staré části) městském hřbitově v Jesničánkách. Byla vytištěna dvě parte, české se jménem Hynek Boukal a německé Ignatz Baukal. Na náhrobku je kombinace Ignac Boukal, v matrice zemřelých je zapsán jako Hynek Boukal (viz parpedie.cz).

Ignác (Hynek) BOUKAL: Na zdi staré části hřbitova (vedle hřbitovní kaple rodu Krausů) stojíme před hrobem pozapomenuté osobnosti. Tento jilemnický rodák začínal na pardubickém zámku jako písař u kontrolora Josefa Kučery (viz o tom F. K. Rosůlek, Pardubicko – Holicko – Přeloučsko, III. díl, s. 509). Svou prohabsburskou loajalitou (za prusko – rakouské války 1866) se vyšvihl až do funkce okresního hejtmana v Pardubicích a získal od císaře Františka Josefa I. Řád železné koruny. Zastupitelstvo města mu 15. dubna 1878 udělilo čestné občanství Pardubic. Byl celý život svobodný (starý mládenec). Bydlel nejprve na Pernštýnském náměstí v domě „U zlatého beránka“ (čp. 79 st.  32 n.) u kavárníka Josefa Pejkerta, ke konci života v nárožním domě Pernštýnské a Arnoštovy ulice (dn. Sv. Anežky české) čp. 34 s.  24. n. a pak v sousedním domě v Arnoštově ulici čp. 33 st.  4 n. Literatura: F.K.Rosůlek, Pořad okresních hejtmanů na Pardubicku, Východočeský republikán, č. 4, 25. 1. 1935, s. 3-4 (viz Zprávy KPP 9-10/2019, Napsal PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D.).