Kostel P. Marie vítězné [ Kostel nebo katedrála ]
Již čtyři roky po bitvě vyrostla na Bílé hoře malá barokní kaplička. Právě k ní v den výročí bitvy v roce 1624 směřovalo děkovné procesí. Císař Ferdinand II. však chtěl místu připomínající jeho vítězství dát okázalejší svatostánek a tak několik set kroků východně od kapličky, za velké účasti lidu okázale položil roku 1628 základní kámen ke kostelu Panny Marie Vítězné.
Ke stavbě kostela však nedošlo, zůstala jen původní malá kaplička, kterou roku 1648 vyplenilo švédské vojsko. Více než půl století pustla a chátrala, než ji roku 1704 opravil bavorský zedník Michael Hagen a byla nově zasvěcena sv. Václavovi. O dva roky později kapličku, známou již tehdy jako Panny Marie Vítězné, rozšířili přístavbou osmibokého středu a kopulí a o další dva roky později, roku 1708 byla z Říma přenesena kopie obrazu Panny Marie s jehož originálem, údajně zneuctěným protestantským vojskem, obcházel páter Dominik katolické šiky před bělohorskou bitvou a vyzýval je k odplatě za její pohanu.
V první třetině 18. století zde probíhala rozsáhlá stavební aktivita. Přístavba kruchty a dvou kapliček změnila kostelík na půdorys kříže. Došlo též k malířské výzdobě interiéru, o výjevy bělohorské bitvy se postarali Václav Vavřinec Reiner a Jan Adam Schöpf a motiv oslavení církve českými patrony v kopuli střední části vymaloval bavorský malíř Kosma Damián Asama. Vznikl tak typicky barokní poutní areál, jehož rozvoj však byl násilně přerušen. Císař Josef II. při rušení kostelů a klášterů nezapomněl ani na tento a roku 1785 ho zrušil. Spolu s okolními stavbami byl v dražbě prodán motolskému sládkovi Josefu Ulrychovi, od něhož zchátralou stavbu roku 1811 koupil svatovítský kanovník Josef Čapek. Vlastním nákladem ho opravil a opět navrátil původnímu účelu. Po jeho smrti roku 1828 přešel kostelík do vlastnictví Benediktinů v Břevnovském klášteře. Podruhé byl rozvoj násilně přerušen v dubnu 1950, kdy byly kláštery zlikvidovány podruhé, tentokrát komunistickou vládou. K obnově došlo po listopadu 1989, kdy se kostelíka opět ujal Břevnovský klášter, který ho spravuje i v současné době.
