HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Z historie roztockého vinařství [ Historie (archivní dokument) ]

Z historie roztockého vinařství

Roztocké vinařství má hlubokou a bohatou tradici danou výhodnou polohou těchto míst, patřících k relativně nejteplejším v Čechách. Pěstování vinné révy zde zavedl v sedmdesátých letech 9. století první přemyslovský křesťanský kníže Bořivoj se svojí manželkou kněžnou sv. Ludmilou, kteří založili v sousedství svého sídla Levohradeckou a Mělnickou vinici, která se stala pramátí českého vinařství.

Vinnou révu přivezl do Čech kníže Bořivoj po svém pokřtění na velkomoravském Svatoplukově sídle, s mnoha potřebnými dary k zavedení křesťanské bohoslužby, včetně mešního vína a vinných sazenic.

Od 12. století připadla a byla obhospodařována Hradecká vinice benediktinkami z prvého českého ženského kláštera na Pražském hradě. Levohradecká vinice zanikla v 19. století a zůstala ve známosti pomístních názvů "Nad a pod Hradeckou vinicí". Pro svojí výhodnou polohu by si zasloužila obnovu.

Druhá nejstarší vinice "Matky Boží" vznikla na sklonku 10. století, přičiněním nejstaršího mnišského kláštera benediktinů Břevnov u Prahy, založeného biskupem sv. Vojtěchem v roce 993. V Roztokách měl břevnovský klášter svůj majetek darovaný Přemyslovci. V sousedství roztocké vodní tvrze za Únětickým potokem ke Praze stával opatský dům a hospodářství opata břevnovského kláštera. Oba nejstarší české a vůbec první řeholní řády v tomto kraji byly hojně obdarovány půdou i poddanými od přemyslovských knížat. Vinice "Matky Boží" se rozkládala na jižních svazích okraje Tichého údolí. Její název byl po staletí zachován a napsán nad vchodem přestavěné vily čp. 81 "U Matky Boží".

Ve 14. století dal rozšířit tuto vinici, až za polovinu Tichého údolí, císař římský a král český Karel IV., který také založil o něco dál Velký rybník s mohutnou, dodnes zachovanou hrází, pod ní mlýn a viniční grunt s lisem a nedaleko viniční sklepy.

V zápise z roku 1453, kterým král Ladislav Pohrobek, po úmrtí pražského měšťana Reinharda a držitele roztocké tvrze, daroval Roztoky Fridrychovi z Donína, jsou zde zaznamenány tři vinice. Vinice jsou uvedeny ve všech trhových smlouvách až do roku 1623, kdy Roztoky koupil místodržitel Karel z Lichtenšejna, v majetku jehož rodu zůstaly do roku 1803.

Koncem 17. století zvelebil viničné a celkové hospodářství zemědělský podnikatel rytíř David Boryně ze Lhoty na Mikovicích a Roztokách, pohřbený v levohradeckém kostele. Hradecké a roztocké víno bylo dodáváno na roztocký zámek, Pražský hrad a do pražských měst a klášterů.

Památku na roztocké vinařství dokládá několik vinných sklepů v Tichém údolí, sklep "U Vošahlíků-Vacků" s příslušným nářadím. Uchovaly se zde i sazenice révy "Isabela", kterou neničí révokaz, netrpí padlím a jinými škůdci. V 70. letech 20. století ji namnožil pan učitel Jan Šimků, kterému za 3 roky dala první hrozny.

Roztoky se svým okolím a dolním Povltavím mají více než tisíciletou tradici českého vinařství od pražských Vinohradů, Petřína, svahů Pražského hradu přes Troju, Podhoř až ke Kralupům nad Vltavou, k Tuchoměřicím, Okoři a Budči. V této krajině celé tisíciletí přečkala dodnes rodící vinice v Dole u Libčic, v sousedství Včelařského ústavu.

První roztockou vinárnu před 1. světovou válkou otevřel syn starosty městyse Roztok Matěje Vošahlíka v objektu zbouraném v 50. letech, proti bývalé lékárně v Nádražní ulici. Další vinárna byla provozována koncem 20. let ve sklípku Malé Sakury čp. 81. Provoz vináren a 18 roztockých a žalovských restaurací se dvěma věhlasnými hotely Maxmiliánka a Sakura, byl podmíněn oblíbeností letoviska a výletním cílem Pražanů, návštěvníků i cizinců, kteří na Levém Hradci a v Roztokách, s přírodními a památkovými zajímavostmi, nacházeli oázu klidu a pohody. Obliba těchto míst znovu prožívala renesanci pohostinnosti po 2. světové válce.

V roce 1953 bylo započato s obnovou zdevastovaného zámeckého areálu, vybudováním muzea a v roce 1967 byla otevřena zámecká vinárna. V 90. letech se začíná opět oživovat turistický ruch a společenský život. I bohatá vinařská tradice v Roztokách ožívá, díky nově vybudované vinárně na historických místech vinného sklepa v Tichém údolí.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.VinneSklepy.cz

AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 2, 28.04.2004 v 09:52 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA