Název CD: Vandrovali hudci
Muzika: Muzika Jara
Město nebo obec: Praha
Cena: 230 Kč
Obsah:
Tolary - Kde, lásko, kdes byla - Sil jsem proso - Má panenko - Proč, kalino, v struze stojíš - Okolo kláštera - Na tej naší návsi - Koulelo se, koulelo - Vojna - Zatmělo se mně slunéčko - Co to máš děvečko - Můj Jeníčku - Vandrovali hudci - Svolávačka - Venkovská polka - Skály se pukají - Žádnyj neví jako já - Kukačka - Holoubek - Husaři - Měla jsem chlapce - Travička - Bohoticí mládenci - Skočná - Za vodou - Když jsem já šel od mé milé
Info:
První CD, které lidová hudba "Jara" vydala, přináší průřez jejich samostatné umělecké činnosti z let 1993 (od svého založení) do r. 1997. Nemá monotematický ráz, písně byly vybrány z různých etnografických oblastí Čech, a to především z Budějovicka, Prácheňska, Klatovska, Chodska a Berounska. Zdroje, jejichž pramenem bylo ponejvíce dílo Erbenovo, sahají do století 16.- 19. Již při prvním poslechu nás zaujme hudební zpracování Karla Mezery a Zdeňka Hauptmanna, které nemá ráz obecných úprav, ale je soustředěno na odkrytí obsahu, stylu a charakteru vybraných písní. O instrumentálních předehrách, mezihrách a dohrávkách lze bez nadsázky hovořit jako o samostatném skladatelském ztvárnění, které přesvědčivě koresponduje s hlavním nápěvem. Snadno též rozeznáme vyhraněný způsob harmonizace a instrumentace obou jmenovaných autorů. Důležitou úlohu mají v celkové hudební koncepci party vokální, přičemž rovněž zjišťujeme hledání specifické interpretace.
S potěšením se zaposloucháme do lidových písní obecně známých jako např. "Koulelo se koulelo, červené jablíčko", "Měla jsem chlapce, nemám nic", "Nevdávej se , má panenko", "Sil jsem proso na souvrati" (s obrozenským textem od M. Zd. Poláka). Opravdovou písňovou hostinou jsou pak písně, jejichž rytmicko-melodická stavba a zvláštní lidové tonality nás zavádějí do kdysi velmi zpěvného kraje - do jižních Čech. I když rytmické podloží mnoha písní nám prozrazuje, že mají vysloveně taneční ráz, soubor "Jara" je předkládá posluchačům v pojetí, které spíše zvýrazňuje jejich poetickou a hudební krásu, než rytmicky dravou notu taneční. Vysloveně taneční ráz je zvýrazněn u "Skočné" Zd. Hauptmanna a v jeho "Venkovské polce". Z písní lyrických, které lze obrazně nazvat "klasické písně erbenovské", připomínám jihočeská kolečka, prastarou baladu "Vandrovali hudci" a obřadnou svatební píseň "Kalina", jejíž hudebně-poetické kořeny zjistil český muzikolog Otakar Hostinský v XV. století.
V závěru svých stručných úvah bych ještě rád řekl, že první CD souboru "Jara" může mít široké uplatnění jako zajímavý hudební dokument ve školní hudební výchově, rozmanitých kurzech a seminářích, jejichž hlavní náplní jsou lidové písně a tance.

prof. František Bonuš

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz