Obec Hnojník leží na řece Stonávce a na křižovatce silnic vedoucích přes Hnojník, které spojují okresní město Frýdek Místek s Třincem a Komorní Lhotkou s Havířovem a Karvinou.

NADMOŘSKÁ VÝŠKA
Naše okolí je lemováno na jižní straně výběžky Beskyd s nejbližším vrcholem Godulou 739 m vysokou.
Nadmořská výška se pohybuje v průměru 365 m. Nejnižší místo je na severní hranici, kde Stonávka opouští obec (326 m), u mostu přes Stonávku (348 m), na nádraží (361,8 m) a nejvyšší u kostela (371 m).)

PLOCHA OBCE
Celková plocha obce měří 636 ha 72 a, z toho zemědělská půda činí 439 ha, lesy 97 ha, avšak v důsledku různých úprav zástavby se podíl zemědělské půdy značně zmenšil.

SLOŽENÍ PŮDY
Složení půdy je v celém údolí Stonávky (pramení mezi Kyčerou a Prašivou) sypké a štěrkovité tzv. kamenec, na vyvýšeninách je půda vzniklá z břidlic, opuky a pískovce, pouze na východních svazích je hlinitá. Spodní vrstvy jsou skoro všude nepropustné, proto bylo třeba pozemky odvodňovat (meliorace).

VODA V OBCI
Řeka Stonávka protéká naší obcí severním směrem a v době větších dešťů způsobovala povodně, největší v roce 1880 a v roce 1904 po povodni v roce 1905 byla částečně zregulována. Její vody byly v dřívějších dobách odváděny mlýnskými struhami ke třem mlýnům, které však byly zlikvidovány po druhé světové válce.

Druhá říčka - Černá - spíše větší potok, pramení v lesích na jihovýchodě a tvoří až na malé vyjímky, hranici mezi naší obci a Střítěži. V době pohraničních sporů o Těšínsko (1918-1920) tvořila z části hranici plebiscitního území. Tento vodní tok byl nedávno, zrovna jako řeka Stonávka, zregulován za účelem lepšího svodu vod do Těrlické přehrady. Černá se vlévá na území Třanovic do Stonávky.

Vodní stavy a rybníky - mimo stavů a mlýnů, byly ještě panské stavy pod farskou loukou , dále mezi čp. 28, čp. 29 (Szokala-Kočí) patřící také velkostatku a stav Szokalův. Pokud se týká rybníků - je zachován pouze jeden v lese za chatkami u rašeliniště, avšak ani ten není udržován.

Z jižní části panského lesa poblíž čp. 38 se dosud nachází 2 zanedbané studánky, odkud se vedla pramenitá voda dřevěným, později železným potrubím k obecní cestě při čp. 147 (Janeczko) ukončené 2 m vysokou trubkou. Voda se plnila do velkých beček a 2-3x denně se dovážela pro potřebu zámku.

PODNEBÍ
Podnebí - vzhledem k tomu, že naše obec má polohu otevřenou a mírně skloněnou k severu, na jihu uzavřenou Beskydami, je podnebí chladnější, vlhké a drsné. Větry jarní a podzimní bývají dosti často silné, mrazivý a suchý je vítr severní (Polák).

LESY
Lesy patřily většinou velkostatku baronovi Beessovi, nacházejí se v jižní části obce, pouze za zámkem je menší les, kterému se říkalo "Bažantice". Menší lesní plochy vlastnili p. Folwarczný čp. 3, p. Rakowski čp. 6 a p. Dulawa čp. 19. Lesy jsou většinou smrkové, pořídku borovice a v malém množství jedle a modřín, místy ještě duby, břízy a na vlhkých plochách i olše.

Po druhé světové válce v rámci socializace vesnice, byly jak soukromé, tak i les patřící k velkostatku přiděleny do správy státních lesů. Po roce 1989 byly tyto lesy opět vráceny soukromým majitelům s výjímkou lesů státního statku, protože se dosud nepřihlásil dědic po baronu Beessovi.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.hnojnik.cz