HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Kostel sv. Vavřince [ Kostel nebo katedrála ]

V době darování obce klášteru stála v obci kaple zasvěcená sv. Petru.
Kostel byl pak vystavěn v době, kdy obec patřila klášteru.
Je to nejstarší sakrální stavba v okolí.
Jeho zvláštností jsou dvě lodě. Jižní loď ze 13. století sloužila katolíkům a severní přistavěná ve 14. století, utraktvistům. Obě lodě byly původně odděleny zdí a každá měla zvláštní vchod.

Pod kostelní dlažbou jsou uloženy ostatky rodu Radkovců z Mirovic a na Drahonicích, rodu Vrábských z Vrábí a na Mladějovicích a některých farářů. Jejich náhrobky s nápisy a erby jsou nyní osazeny kolem vnitřní zdi kostela. Původně byly vsazeny do kostelní dlažby.

V průběhu staletí byl kostel několikrát upravován, v 18. století byla přistavěna klenutá předsíň. Jako farní je uváděn od roku 1384.

V současnosti je na věži už pouze jeden zvon, sv. Ondřej, věnovaný panem Oldřichem Radkovcem roku 1553.
Do roku 1917 bylo na věži celkem 5 zvonů, čtyři však byly zrekvírovány za války.
Hlavní barokní oltář pochází ze 17. století, původní obraz sv. Vavřince daroval kostelu španělský dobrodruh a velitel vojska Don Martin Huerta. Ten měl v dočasné zástavě celé písecké panství od roku 1623 do roku 1637, kdy zemřel k úlevě všech, jak nasvědčuje rčení: "Huerta - poberta, už je u čerta". Byl to hrubý a surový muž, který obracel na katolickou víru všemi prostředky. Obraz sv. Vavřince je nyní v píseckém muzeu.

Patronátní právo ke zdejšímu kostelu měl přímo český král, který je také dvakrát uváděn při presentacích nových farářů na zdejší faře - ještě za života Karla IV jej zastoupil roku 1374 syn Václav a též v roce 1409.
Královské patronátní právo se však rozplynulo za husitských válek, kdy se putimská fara přeměnila v utrakvistickou.

Na hřbitově rozkládajícím se kolem kostela můžeme nalézt hrob sedláka Jana Cimbury, známého ze stejnojmenného románu J. Š. Baara a hrob faráře Josefa Baara.

Kostnice byla postavená v roce 1741 a jsou v ní uloženy pozůstatky vojáků padlých ve válce o dědictví Rakouské v roce 1742.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.putim.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 12.08.2004 v 09:37 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA