Fara [ Fara nebo farní úřad ]
Duchovní správou patřila obec od nejstarších dob ke Žďáru a teprve v době josefínských reforem po zrušení klášterů zřídil zde náboženský fond roku 1784 vlastní duchovní správu, t. zv. místní kaplanství. K němu byly připojeny obce Slavkovice, Veselíčko a Hlinné. V tomtéž roce byla založena matrika a farní pamětní kniha. Ze zápisů z děkanské matriky z roku 1672 vyplývá, že v té době mše svaté sloužili kněží ze Žďáru, protože farníci nedávali desátky na vydržování svého faráře. Proto také pohřby se konaly bez účasti kněze. V roce 1679 opat Edmund určil t. zv. štolové poplatky, které museli odvést žďárskému faráři za výchovu kaplana,který vykonával bohoslužby každou druhou neděli nebo svátek. Původní fara stávala na místě vily č.p. 103. Nynější fara, která stojí u kostela byla vystavěna v roce 1792 a opatřena číslem popisným 71.
V letech 1836-53 byl v Jámách kaplanem Antonín Kolárský, spisovatel, který zde na faře ubytoval svého přítele K.H. Borovského (asi po Svatodušních svátcích). Ve válce prusko-rakouské bydlel a stravoval se na zdejší faře pruský princ Albrecht, velitel jízdy 1. armádního sboru. Jeho černoch Jago zde vyvolal velkou pozornost. Roku 1869 byla lokálka povýšena na faru a právo podací zůstalo spojeno se žďárským velkostatkem.
Fara původně byla přízemním stavením o 4 světnicích a kuchyni. Opravována byla v roce 1853 a v roce 1899 byla střecha pokryta plechem. V roce 1974 byl přestavěn vnitřek fary, přistavěno podkroví s okny do zahrady a k silnici. V roce 1994 bylo instalováno elektrické vytápění a provedena oprava sociálního zařízení. V letech 1999-2000 byla plynofikována, postupně odstraněna stará střešní krytiny, provedena výměna krovů a střecha pokryta měděným plechem. Pomocné práce byly provedeny bezplatně, materiál a odborná práce byla hrazena ze sbírek, příspěvku obce a Okresního úřadu.
