HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Vznik Štěpánova [ Historie (archivní dokument) ]

Pokud se chceme dozvědět něco o vzniku Štěpánova, musíme se přenést o několik století nazpět. Přesněji řečeno do doby, kdy v českých zemích vládl rod Přemyslovců.

V tomto období bylo zdejší široké okolí hustým pralesem, který od sebe rozděloval území Čech a území Moravy. Českými zeměmi tehdy vedlo mnoho obchodních cest, mnohdy i mezinárodního významu. Jednou z nejdůležitějších cest byla cesta Trstenická, někdy uváděná jako Měnínská či Hrutovská. Ta spojovala Prahu s Brnem. Cesta však v Brně neskončila a směřovala dál proti proudu řeky Svitavy k Poličce a Litomyšli. Právě v Poličce se s největší pravděpodobností k této Trstenické cestě připojovala méně důležitá cesta vedoucí údolím řeky Svratky, tudíž i územím budoucího Štěpánova.

Kolem obchodních cest nutně vznikaly hradiska, tvrze nebo první hrady, jako zdroje ochrany pro obchodníky. Jednou z takovýchto tvrzí byla i tvrz postavená u Olešničky (dnes je součástí Štěpánova). Na svoji dobu byla zřejmě rozlehlá, ale bohužel nezachovala se o ní žádná zmínka. Jediné, co se po ní uchovalo, je zbytek zdi na svahu skloněném k Vrtěžíři, několik starých střepů a válečnické šipky. Skalnatému výběžku, na kterém stávala, se dodnes říká Hradisko. Podle mnoha okolností je zřejmé, že v době kolonizace údolí řeky Svratky byla tvrz už rozbořena.

Význam stezky okolo Svratky vzrostl v souvislosti se vznikem klášterů v Doubravníku a v Předklášteří. Klášter Porta coeli založila královna Konstancie Uherská v roce 1234. Konec svého života trávila v něm, a tak poslové, kteří ji navštěvovali z Pražského hradu, za ní jezdili právě po stezce okolo Svratky.

Již zmíněná kolonizace zdejších lesů měla dvě centra. První bylo v okolí dnešního Žďáru nad Sázavou a druhé, o něco mladší, právě v naší oblasti. Šířila se k nám směrem od Doubravnického kláštera. O zdejší kolonizaci se zasloužil rod pánů z Medlova. Štěpán z Medlova provedl roku 1208 výměnu s biskupem Robertem, ve které získal dvě vsi, Doubravník a Drahník. Doubravnický klášter se tak stal církevním centrem nově osídlovaného kraje. K cirkevnímu cenru bylo ještě zapotřebí centrum správní a vojenské. Stal se jím hrad Kámen, později zvaný Zubštejn (dnes je z něho bohužel už jen zřícenina). Pomocí Zubštejna a dalších hradů (Pyšolec, Aueršperk) vedl kolonizaci Štěpán z Medlova. Hlavní vlna osídlování byla dokončena v první polovině 13. století. V té době byla pravděpodobně založena městečka Štěpánov, Jimramov a Bystřice. Štěpánov byl založen buď přímo Štěpánem z Medlova, nebo jeho stejnojmenným synem. Ve 13. a 14. století bylo jméno Štěpán u pánů z Medlova časté. Pravidlem u nich bylo, že nová ves dostala jméno po tom, kdo ji založil.

První písemná zpráva o Štěpánově pochází z listiny s datem 15. února 1285. V ní olomoucký biskup Détrich potvrzuje doubravnickému klášteu patronátní právo kostela v Olší, které klášteru věnoval Demeter z Bukového. Mezi duchovními obvodu klášterního panství je jmenován vedle Janka z Rozsoch a Bobroně z Bohdanovic také Heřman ze Štěpánova.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stepanov.unas.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 26.08.2004 v 09:34 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA