HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Historie Černého Dolu [ Historie (archivní dokument) ]

Městys Černý Důl leží v údolí potoka Čisté na úpatí Krkonoš 6,5 km východně od Vrchlabí ve výšce 684 m. n. m. Název vznikl patrně díky poloze uprostřed hlubokých černých lesů. Městys se stával z několika částí, z městyse Černý Důl, obce Nová Ves a tzv. III. horského dílu, což bylo uskupení horských bud ­Bobí, Böhnischovy, Hrnčířské, Liščí a Spieglovy boudy, zvané také Na Zrcadle. Nejstarším dílem byla Nová Ves, první zmínka o ní pochází již z roku 1489. Byla to ves lánového typu rozložená na obou březích potoka Čisté.

Vznik Černého Dolu souvisí s počátky těžby rud v Krkonoších. Už v roce 1383 jsou uváděny počátky těžby železné rudy v údolí okolo potoka Čisté, které prováděli majitelé
Kryštof Gendorf z Gendorfu
Hostinného páni z Turgova. V těžbě pak pokračoval počátkem 16. století i majitel vrchlabského panství Jan Tetour z Tetova. V roce 1533 od něj získal panství Kryštof Gendorf z Gendorfu. Realizoval velkorysé plány těžby zlata, stříbra a železné rudy v Krkonoších. Získal pro Novou Ves a Lánov od Ferdinanda I. rozsáhlé horní privilegium, které obcím umožňovalo vařit a čepovat pivo, provozovat řemesla a konat týdenní trh. Nedaleko Nové Vsi pak vznikla osada, podle jednoho z dolů nazývaná Gottes Hilf (Pomoc boží). V roce 1556 byla postavena kaple, která měla stejný název. Roku 1563 zemřel Gendorf bez mužského dědice a o jeho majetek se rozdělily jeho dcery. Již v roce 1561 však Gendorf přepsal panství Vrchlabí na svou druhorozenou dceru Eustachii, manželku bývalého kancléře lehnického knížectví Zikmunda Bocka z Hermstorfu. Právě Eustachie v roce 1564 povyšuje osadu Gotteshilf na městečko s novým názvem Černý Důl a dává mu hornické svobody.

Po smrti Eustachie v roce 1568 si rozdělily panství její tři dcery: Barbora, provdaná za Oldřicha Míčana z Klinštejna, Kateřina, vdaná za Jana Markvarta z Hrádku a nejmladší Rozina s manželem Vilémem Miřkovským ze Stropčic pak zdědila největší díl. O scelení vrchlabského panství se postaral po smrti Roziny její syn Vilém, který jednotlivé části od ostatních potomků vykoupil. V této době aktivně probíhala těžba a doly prosperovaly. Období prosperity však trvalo jen do konce 16. století. V letech 1600-1621 následovala stagnace, přerušovaná krátkými pokusy o obnovu těžby. Po Bílé hoře se jméno Viléma Miřkovského ze Stropčic objevuje mezi obviněnými z podpory povstalců, ale pro nedostatek důkazů mu je konfiskační komisí udělen generální pardon. Přesto je nucen se svého majetku vzdát ­ kvůli dluhům. V roce 1624 prodává panství za 110 000 kop míšeňských Albrechtu z Valdštejna, který měl s Krkonošemi stejné plány jako Gendorf. Především chtěl dolovat zlato a stříbro. Podle kupní smlouvy však mělo k převodu majetku dojít až po zaplacení celé sumy, což se stalo v roce 1629, ale už v roce 1625 nechává odebírat rudní vzorky a nutí místní těžaře k těžbě. Nákladné pokusy Valdštejnovým zavražděním v Chebu skončily a došlo k dělení jeho rozsáhlého majetku. Panství Vrchlabí dostal místo odměny 100 000 zlatých Jan Rudolf Morzin v roce 1635. Jeho manželství zůstalo bezdětné a jeho majetek, přetvořený v nezcizitelný fideikomis, zdědil v roce 1646 jeho bratr Pavel Morzin. I Morzinové povzbuzeni poměrně úspěšnými pokusy ve Svatém Petru, obnovili v letech 1704-1708 těžbu železné rudy. Krátké období činnosti skončilo rokem 1713. Ještě několikrát se pokoušeli podnikatelé o obnovu, ale bezúspěšně. Vrchlabské panství patřilo Morzinům do roku 1881, kdy rod vymřel po meči a dcera Aloisie přinesla majetek věnem Heřmanu Černínu z Chudenic. Černín-Morzinové drželi panství do roku 1945.

Osada byla poprvé zmíněna již v roce 1383 jako osídlení v horní části Stříbrného potoka (Čistá) a centrum těžby železné rudy. Jestli osídlení trvalo i v 15. století, nebo bylo obnoveno počátkem 16. století, nelze určit. V roce 1552 sem byl dosazen Gendorfem první rychtář. Povýšení na městečko roku 1564 zařídila Eustachie z Gendorfu. Povolila také usazování řemeslníků, těžbu dřeva, zřizování zahrad a domů a vyžadovala od osadníků robotu. Městys měl privilegia na tři výroční trhy, které se ztratily za třicetileté války. Po skončení dolování se obyvatelstvo muselo přeorientovat na plátenictví, přadláctví, zemědělství a chov dobytka, protože pozemky tvořily většinou horské pastviny. S rozvojem pastevectví souvisí také zakládání jednotlivých bud a budního hospodářství v okolí Černého Dolu. Důležitou roli v obživě v Krkonoších bylo dřevařství. Už v 16. století se začalo s těžbou dřeva a jeho plavením až do Kutné Hory. Podle tereziánského katastru v Černém Dole pracoval 1 pekař, 1 řezník, 23 tkalců. 1 kovář, 1 kolář, 1 truhlář, 1 švec. Ve fasi jsou uvedeni ještě 1 horník, 2 nádeníci, 1 řezník, 1 švec, 3 přadláci, mlynář na zakoupeném mlýně o jednom kole a dva obecní mlýny po jednom kole.

Velký počet obyvatel našel práci v rodícím se průmyslu. Už v 18. Století se těžil vápenec ve vápencovém lomu, který roku 1844 koupil Alois Renner. K němu později přidal jeho syn vápenku a zpracování mramoru. Do roku 1899 pracovala výroba šindelů a 2 pily. V roce 1859 vznikla brusírna dříví na místě železného hamru a bělidla. V témže roce byla založena papírna, která pracovala však pouze krátce. Budovu koupil Josef Menčík, který v ní zřídil barvírnu a tiskárnu bavlny v roce 1874. K tomu přidal později tkalcovnu a roku 1900 mechanickou tkalcovnu.

Zatímco Nová Ves byla lánová ves rozložená na březích potoka, Černý Důl byl navržen jako město s čtvercovým náměstím a navazovalo na vesnici v její polovině. Obě obce byly spojené a v dokumentech uváděny společně, rychtářský a purkmistrovský úřad však patřil k Černému Dolu. Černý Důl měl rychtáře, 11-12 přísežných, 2-3 obecní starší a církevního otce. Po zavedení obecního zřízení se již používá pouze názvu Černý Důl, ale k formálnímu sloučení v městys Černý Důl došlo až vyhlášením c. k. místodržitele ze dne 30. prosince 1902 č. 273126. Příslušným politickým i soudním okresem Černému Dolu bylo vždy Vrchlabí, případně landrát Vrchlabí.

Žili zde převážně obyvatelé německé národnosti (např. v roce 1930 se z celkového počtu 1.105 lidí přihlásilo k německé národnosti 1.059 obyvatel a k české 42). Převážná většina se také hlásila k římskokatolickému vyznání.

Už od roku 1869 pracoval v městysi poštovní úřad, od roku 1891 telegrafní. V roce 1878 se objevila snaha o zřízení četnické expozitury, Černý Důl dosud spravovala četnická stanice v Hostinném, které bylo však příliš daleko. Od roku 1913 pak v městysi sídlila četnická stráž. První dřevěný vodovod byl zřízen v městysi v roce 1867 a napájel kašnu a náměstí. Vodovod ze železných trubek byl nejprve soukromý pro potřeby průmyslových podniků v Černém Dole. V roce 1903 byl zaveden do obytných domů a 1901 i na Hrnčířské boudy. Elektrické osvětlení v městysi bylo pořízeno roku 1914.

První sakrální stavbou postavenou v Černém Dole byla kaple založená roku 1556. V roce 1607 byla přestavěna a rozšířena v kostel sv. Michaela Archanděla. Původně sloužil kostel protestantům, v roce 1651 zde žilo pouze 6 katolíků. Morzinové se jako katolická vrchnost nesmlouvavě a tvrdě snažili převádět poddané ke katolictví. Nekatolíci se však ve značném počtu v horách udrželi. Hory jim poskytovaly nejen úkryt, ale i styk s emigrací v sousedním Slezsku a pašování knih. Pro potlačení tohoto nežádoucího vlivu, byli do Vrchlabí povoláni augustiniáni. Vrchnost od těchto obutých poustevníků požadovala především kazatelskou činnost. Řádoví kněží pak sloužili v horských farnostech jako administrátoři a kaplani a šířili tak víru pravou. Poslední přestavba proběhla v letech 1830-1832, kdy byl kostel také prodloužen. Farnost byla v Černém Dole zřízena až roku 1787, do té doby podléhali faře v Lánově. Farnost spadla pod vikariát Vrchlabí, s patronem Náboženským fondem. Obecní hřbitov byl založen roku 1902 jako mezikonfesijní, téhož roku byla postavena novogotická hřbitovní kaple.

Škola byla založena v Černém Dole již roku 1736 jako jednotřídní. Nejdříve sídlila v dřevěné budově až do roku 1875, kdy byla postavena budova nová. O rok později se zvýšil počet tříd na dvě a 1879 na tři. Pro školáky III. horského dílu nebylo jednoduché navštěvovat třídu v Černém Dole, proto od roku 1841 docházel na Hrnčířské boudy pomocný učitel. Od roku 1862 tam byla zřízena školní expozitura a konečně roku 1901 jednotřídní škola.

V obci nechyběli nejrůznější spolky: dobrovolní hasiči (zal. 1874), spolek veteránů (zal. 1872), mužský pěvecký spolek "Harmonie" (zal. 1875), místní skupina Krkonošského spolku (zal. 1884), Turnverein (zal. 1887), spořitelní spolek (zal. 1909) s Černou Horou a Kalnou Vodou, konsumní spolek, německý kulturní svaz a další.

Tak jako většina obcí v pohraničí i Černý Důl se připojil k Deutschböhmen, ale už v týdnu od 7. do 15. prosince 1918 byl městys obsazen československou armádou. Během roku 1919 se situace uklidnila a volby v roce 1919 měly normální průběh. Výsledky voleb se nedochovaly, ze zmínek v kronice se dá soudit podle voleb purkmistra, že v letech 1927 až 1931 vyhráli sociální demokraté před svazem zemědělců. Přelomem se stali parlamentní volby v roce 1935, kdy zaznamenal nacionální socialismus raketový vzestup a v okrese získala SdP 62% hlasů. V obecních volbách roku 1938 získal SdP v okrese Vrchlabí téměř 80% hlasů. Připojení k Německu bylo v Černém Dole bouřlivě přivítáno. První němečtí vojáci sem přišli 8. října 1938. Dosavadní správu nahradila správa říšská. V letech 1938 ­ 1945 podléhal Černý Důl landrátu ve Vrchlabí. Rudá armáda obsadila město pravděpodobně 10.05.1945. Brzy poté sem začali přicházet Češi z vnitrozemí a správu převzala místní správní komise.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.cernydul.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 31.08.2004 v 11:08 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA