HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Dějiny obce [ Historie (archivní dokument) ]

Chvaleč zdá se býti takovým malým slovanským osídlením, neboť samo jméno ukazuje na slovanský původ obyvatel (česky Chvaleč nebo Chvalič). "Qualisch" nalézáme v kostelní knize roku 1678. Později psáno "Quallisch" údajně povstalé od velkého množství pramenů v oblasti obce.

Původní základ obce byl zcela nepatrný, asi jen jako hraniční a lesní stráž, čemuž by nasvědčovalo udržení souvislé ochrany pomezního lesa českých knížat do doby Přemysla Otakara II. (1253 - 1278), kterýžto vladař ochranu země hlubokými okrajovými lesy zanechal a povolal německé kolonisty zvláště na Trutnovsko, Kladsko a Loketsko, kteří založili nové vesnice a stávající rozšířili dle německého práva. Neobdělaná země byla rozdělena losem na ony muže, kteří kolonisty přivedli. Vedoucí a zakladatel dal obci obyčejně své jméno. Za jeho práci a starost obdržel dle německého zvyku dědičné rychtářství a rychtářský úřad. Byl zbaven všech závazků, břemen a stal se vazalem na rozdíl od šlechtického držitele, který léno nedržel dle německého práva a slul "manem". Tuzemský šlechtic jmenován "zemanem".

Počátkem XVI. století měl rychtář mimo určitých výsad také určité dávky k zapracování.

Mohl volně sladovat, pivo vařit, čepovat, péci, kováře, řezníka, krejčího, obuvníka, olejníka držeti a dědičný mlýn, pilu vlastnit, ale klády odebírati z vrchnostenského lesa.

Na svém majetku používal volnost rybolovu a honitby. Za to byl povinen na vánoce vrchnosti krásný bílý chléb přinésti a jednoho zajíce, k velikonocím tele dodati a mimoto stále v pohotovosti dobrého koně vrchnosti připraveného a starati se o zaplacení a odvádění selských daní.

V době válečné byla každá obec povinna muže a koně postaviti a tak dlouho udržovati, dokud nebyl poslán za hranice.

Kolonisté pod vedením Hertvika nazvali místo Hertviksdorf. V nejstarších záznamech ze XIV. století uvádí se Hertwigsdorf (Hertvici villa) Cwalez, Chwalez a Walz.

Dle zapsaného starého podání ve farní kronice sestávala ves ze 3 částí. Hoření byla zvána Hertwigsdorf, střední Qualisch a dolení část Grünsdorf. Zakládá-li se to na pravdě, dlužno se domnívati, že německá označení znenáhla mizela a na jejich místě zůstávalo jen slovanské pojmenování - Chvaleč (Qualisch). Příčinou asi byla střední poloha obce a také zde byl vystaven ve XIV. století kostelík, nebo zatlačení všech německých pojmenování v době husitských válek.

Rok německého přistěhovalectví nelze přesně zjistit, ale možno klásti do roku 1260, neb letopisec Dalimil uvádí, že v této době následkem hladu země pustla a král počal města Němcům předávati, by je jako oporu získal proti neposlušné šlechtě. Mimo to kronikář Neplach uvádí, že kraj úpský byl předán Němcům v roce 1277.

Již v roce 1332 uvádí se na zdejším zboží Heřman ze Skalice, později jeho syn Pešek, jako páni na Hertiviksdorfu.

1369 - rytíř Ježek z Libotoře
1372 - bratři Jan a Lytko z Litoboře
1391 - rytíř Střeček z Brzic
1414 - Jaroš z Quintesdorfu
1417 - Hynek z Dubé a na Adršpachu (pocházeli z rodiny pánů z Dubé - páni z Náchoda a Adršpachu, druhdy i z Červené hory řečení) s právem podacím ke kostelu ve Chvalči.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.chvalec.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 31.08.2004 v 13:07 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA