HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Historie obce Jestřebí [ Historie (archivní dokument) ]

Pod jestřebským hradem vznikla farní ves Krušina, prvně jmenovaná roku 1352 a od roku 1405 označována jako městečko. Není však jasné, zda tato obec ležela SZ od hradu na břehu Novozámeckého rybníka nebo se jedná o dnešní polohu s jiným jménem. Před polovinou 15. století mizí z pramenů jméno Krušina a okolo roku 1480 má již obec jednoznačně stejné jméno jako hrad, tj. Jestřebí. Kdy bylo povýšeno na městečko není známo, ale od počátku je centrem řemesel a obchodu nevelkého jestřebského zboží. Již roku 1407 se zde uvádí mlýn, v 16. století zde fungoval pivovar. To již bylo Jestřebí součástí rodící se domény Wartenberků s centrem na Novém Zámku v nedalekých Zahrádkách. Většina obyvatel se živila zemědělstvím, ale pro špatnou bonitu půdy to nedostačovalo a zemědělství se kombinovalo s řemesly, doloženými od 16.stol. Řemeslníci se postupně sdružovali do cechů, z nichž je doložen první roku 1706, a to pro zedníky, kameníky a pokrývače. Tehdy již mělo Jestřebí statut městečka a jeho široká paleta řemeslnických cechů fungovala i pro řadu obcí v okolí. Na přelomu 18. a 19. století zde bylo nejméně 13 cechů, z nichž některé sdružovaly i více řemesel. Působilo zde 32 cechovních mistrů, mistr mlynářský a hostinec. Kromě rozšířeného lukařství se zde pěstoval i chmel.

Okolo roku 1806 byla dokončena císařská silnice od Mladé Boleslavi na Lípu a Rumburk, na níž byla v Jestřebí napojena silnice na Prahu, která se až doposud městečku vyhýbala. To znamenalo impulz pro rozvoj výročních trhů, jichž bylo až 6 do roka. Roku 1867 byla dokončena železniční trať z Bakova do Lípy se stanicí "Habichstein" - Jestřebí a to vedlo k rozvoji vyhlášených dobytčích trhů v městečku. Do roku 1900 se konaly na návsi a potom pro ně bylo zřízeno tržiště v uličce za školou. Za nákupem dobytka sem jezdili vlakem obchodníci až z Holandska. Po uzavření obchodů probíhal před školou jarmark se zbožím místní produkce, ale i s výrobky z okolních měst, jako např. cukrovinky z Dubé a obuv z Mimoně. Městečko vybavené poštou, záložnou, četnickou stanicí, třemi pekaři, sedmi hostinci, dvěma řezníky atd. Takto fungovalo až do roku 1945.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://jestrebi-cl.web3.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 06.10.2004 v 12:00 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA