HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

ZVYKY [ Lidové tradice ]

MASOPUST
Masopust se vyznačoval tím, že jen v této době byly uzavírány sňatky. V jiné době církevního roku svateb nebylo. Masopust končil vesele a rozpustile. V posledních dvou dnech masopustních chodili výrostci po "babkování" - dům od domu a byli obdarováni obilím, špekem a vejci. Nosili sebou rožeň, na který napichovali darovaný špek. Po babkování darované věci prodali, penězi se podělili, aby mohli zaplatiti "muziku" a měli na útratu.

NOSENÍ LETEČKA A MARKA
Smrtná neděle patřila, a stále patří, děvčatům a chlapcům od 3 do 10 let. Děvčata, oblečená do krojů a s "letečkem" - smrkovou větví, celou ozdobenou pentlemi, chodí jednotlivě nebo ve skupinách po dvou až pěti dům od domu nebo k rodině a známým. Zatlučou na dveře a písní vítají příchod jara:

"Neseme, neseme nové letečko,
buďte, babičky veselé,
pod okénkem sedajte, gořalenku píjajte.
Svatý Jiří vstává, zemi odmykává,
aby tráva růstla, všelijaké kvítí,
modrá leluja, kde jsi bývala,
u studánky, u milenky ruce nohy mývala.
Panimámo krásná, daj užičku másla,
jestli je to maličko, přidaj eště vajíčko.
Jedna, dvě, tři, tak to panimámo patří."

Hoši nosí "Marka" - za muže ustrojeného panáka. Chodí zpravidla dům od domu a říkají:

"Nesem, nesem Marka,
na oleji smaženého
a ve vodě vařeného,
s octem cibulú,
s mlynářovic Mikulú.
Marku, Marku krásný,
kdes ty husy pásl,
pásl jsem je pod dubem
s mlýnářovic Jakubem."


HRKÁNÍ
Jako dříve i nyní patří Velikonoce mládeži - hlavně školní. Na Zelený čtvrtek po gloria umlkají kostelní zvony a nastává právo hochů - hrkání. Hoši, kteří opouštějí po dovršení 14 let školu, jsou pány - vedoucími všech ostatních hochů. Ve skupinách procházejí vesnicí ráno, v poledne a večer a hrkáním nahrazují zvony. Po odhrkání chodí hoši vybírati za hrkání, a přitom říkají:

"Tetičko a strýčku,
poslali nás páni,
abyste nám dali
něco za hrkání."

Po skončení sbírky se páni podělí o peníze. Ostatním zúčastněným koupí ve skromné míře cukroví.

JÍZDA KRÁLŮ
Na sv. Ducha byla v obci konána jízda králů po nynějším vlčnovském způsobu. Tento zvyk vymizel za první repukliky.

ŠTANDRLE
Po čas roku - v době svátků Františků, Josefů, Janů, Kateřin atd. uvykla mládež a to i škole povinná všem oslavencům v obci hrát "štandrle". K jednoduchému tomuto zvyku sloužili dvě lžice, jimiž o sebe tlukouce u domu oslavovaného říkali nebo zpívali:

Pukaly lavice, pukaly stolice,
Pukaly aj dveři
Františku /Barboro/ otevři.

Hrajem ti štandrle,
u tvojej postele,
ty spíš a o tom nevíš.

Jak nám neotevřeš,
tak do rána umřeš,
proto staň
a nám něco daj.

HODY
Velmi okázale se v obci slavili a stále slaví hody třetí neděli v říjnu. V neděli nosili mládenci na stolici opentleného živého barana po vesnici a vybírali na něho. Po skončené sbírce zvolený "stárek" barana stínal. Toto stínání bylo pro stárka zkouškou. Neuťal-li jedním rázem jeho hlavu, platil pokutu a utržil posměch hlavně u dívek. Často se stávalo, že mládenci tajně před stínáním sypali zvířeti do vlny na krku písek a tak bylo stárkovi třeba i třikráte tnouti, než se mu podařilo zvíře usmrtiti. Tento zlozvyk odstranil prý v roce 1870 hradčovský farář P. Petráš. Zakázal stínání a doporučil podřezávání zvířete. Oslava hodů se zachovala v téměř nezměněné podobě dodnes. Beran se nepodřezává.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Tomáš Kuča org. 56, 20.10.2004 v 16:13 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA