Historie osídlení a archeologické nálezy CHKO Pálava [ Archeologická památka ]
Historie osídlení a archeologické nálezy v CHKO Pálava
Nejstarší stopy lidského osídlení na Mikulovsku pocházejí z doby tzv. mladého paleolitu. V té době došlo k soustředění sídlišť a loveckých tábořišť na úpatí Pavlovských kopců mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Lidé zde využili příznivé geomorfologické situace: stádní zvěř totiž při svých migracích musela procházet úzkým koridorem mezi dnešní zříceninou Děviček a řekou, což skýtalo tehdejším obyvatelům krajiny jedinečné lovecké příležitosti.
Rozsáhlé archeologické výzkumy zde zahájil pro Moravské muzeum v roce 1924 Karel Absolon a od roku 1945 v nich pokračoval Archeologický ústav ČSAV. V průběhu výzkumů bylo nalezeno velké množství mimořádně hodnotných památek, z nichž nejznámější je hliněná soška tzv. Věstonické venuše, ale neméně významný je i fakt, že vykopávky byly prováděny systematicky a moderním způsobem. Zejména z tohoto důvodu se dostaly do učebnic dějepisu, dějin umění a antropologie.
Obec Pavlov dala jméno jednomu z kulturních okruhů mladší doby kamenné, který se nazývá pavlovien. Další významný objev byl učiněn teprve v nedávné době. Na úlomcích keramiky, nalezené v roce 1991, byly rozeznány otisky typické křížové vazby tkaniny, vyrobené snad z kopřivových vláken. Tyto výsledky nejnovějších výzkumů podstatně mění pohled na dovednosti a způsob života pravěkých lidí.
Četné archeologické nálezy, např. z Bulhar, od Pavlova a Dolních Věstonic, ze Stolové hory u Klentice a z Turoldu u Mikulova, jsou neolitického a eneolitického stáří. Z doby bronzové pocházejí např. nálezy z katastru Perné, Klentnice a Pavlova. Keltské osídlení z doby laténské je doloženo nálezy neopevněných usedlostí poblíž vodních toků v katastrech obcí Klentnice, Milovice a Pavlov. V Dolních Věstonicích, Mikulově a Pavlově byla nalezena keltská kostrová pohřebiště.
Až na jižní Moravu zasahoval od jihu vliv římského císařství. V druhé polovině druhého století po Kristu v době markomanských válek zbudovali Římané nedaleko křižovatky obchodních cest nad soutokem Jihlavy, Svratky a Dyje opěrný vojenský tábor. Při archeologických výzkumech byly objeveny zbytky zděných staveb, velitelská budova a část lázní. Některé nálezy, např. součásti koňského postroje, části šupinových pancířů a bronzové vojenské vyznamenání, dokládají tehdejší přítomnost vysokých důstojníků X. legie, jejíž hlavní stan se od počátku druhého století nacházel v antické Vindoboně.
