HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Velikonoce na Valašsku [ Lidové tradice ]

Velikonoce na Valašsku
VELIKONOCE NA VALAŠSKU
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R.

VELKÝ PÁTEK je dnem přísného půstu a hlubokého smutku. Nevykonávaly se žádné zemědělské práce - nesmělo se hýbat zemí, do níž byl položen Kristus; z téhož důvodu také nepracovali hrnčíři. Byl to ale nejvhodnější den k hledání pokladů, země se prý sama otvírala. Domácnosti se připravovaly na svátky, na konec velkého půstu. V ten den se moc nejedlo, pekly se jidáše - pečivo z kynutého těsta tvarované do podoby zkrouceného provazu.
Ráno ještě před východem slunce odcházely celé rodiny umýt se k tekoucí vodě, aby si všichni zachovali zdraví po celý rok.


BÍLÁ SOBOTA , nese svůj název od toho, že byla dnem bílení a velkého úklidu.
Ráno se před kostelem světilo dřevo a oheň, jímž se pak zapálila velikonoční svíce - paškál. Z posvěceného dřeva se pak zhotovily doma křížky, které v neděli odpoledne zapichovali hospodáři do polí jako ochranu proti blesku a krupobití. Bílá sobota končila slavností Vzkříšení. Slavné "gloria" bylo doprovázeno radostným zvoněním kostelních zvonů, které zároveň oznamovalo konec půstu. Připravovaly se tradiční i obřadní pokrmy. V sobotu to byla tzv. velikonoční hlavička, pekly se také vdolky a mazance a velikonoční beránek.


VELIKONOČNÍ NEDĚLE - HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ - to byl veliký svátek, nepracovalo se, skončil půst a k obědu jako sváteční pokrm bývala kůzlečí, skopová, králičí nebo vepřová pečínka. V kostele se světívaly pokrmy - maso, vejce i pečivo. Věřilo se, že pokud posvěcené vajíčko sní společně celá rodina, bude po celý rok držet pohromadě. O dobré sváteční jídlo se starala hospodyně, ale mládež se už připravovala na šmigrust, kúpačku, buďačku či mrskačku.

O VELIKONOČNÍM PONDĚLÍ - ČERVENÉM PONDĚLÍ - přišla ke slovu bříza a její mladé pruty, z vrbových prutů splétali mládenci tatary a na horách dobře posloužil jalovec. K tomu patřilo také polévání děvčat vodou, která v tomto případě měla funkci nejen očistnou, ale také ozdravnou a magickou.Až v pozdější době bylo polévání vodou vystřídáno voňavkou. Děvčata prostřednictvím velikonočních vajíček, k jejichž malování a zdobení používala nejrůznější techniky, vyjadřovala svůj vztah ke šmigrustníkům. Význam měla nejen použitá barva, ale také způsob zdobení. Samozřejmě nejvýmluvnější byly veršíky.

Přijďte i Vy do Rožnova přivítat svátky jara!
Pavlína Křenková, vedoucí propagačního oddělení VMP

Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.vmp.cz

Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 03.03.2005 v 15:27 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA