Kamenný hrad v Mrači [ Tvrz ]
Druhá polovina čtrnáctého století byla požehnanou dobou středověkých Čech. Země a její obyvatelstvo již několik desítek let nepocítilo tíhu války. Nastal nebývalý rozmach hospodářství stavebnictví a řemesel. Právě byla dokončena stavba hradu Karlštejna. Praha byla jednou z nejvýznamějších metropolí Evropy. Panoval císař Karel IV., obklopen dvorem významných šlechticů, církevních hodnostářů, beneficiářů a umělců.
Tento čas znamenal vrchol slávy i pro mocný posázavský rod Pánů z Dubé. Ondřej z Dubé zastával významný úřad sudího na dvoře císaře, byl mistrem královské komory a za čas začne na svém hradě Zlenice psát první psaný český zákoník "Práva zemská česká".
V Mrači již sto let stál malý dřevěný hrádek, obývaný členy jedné z bočních větví rodu Pánů z Dubé. Pro bratry Oldřicha, Viléma a Ješka z Mrače začal být hrádek těsný. Terén na kterém hrádek stál, neumožňoval však rozsáhlejší přestavbu. A tak buď oni, nebo až jejich dědic Beneš (píšící se po svém zboží v Lopřeticích) přistoupili ke stavbě hradu nového. Neměli však mnoho prostředků, a proto nepřizvali ke stavbě ani žádného zkušeného kamenického mistra a rozhodli se postavit jednoduchou stavbu, která by splňovala předevšm jejich představy o pohodlném bydlení. Za staveniště si zvolili skalnatý ostroh nad potokem, nedaleko brodu, vzdálený sotva tři sta kroků od hrádku.
Nejprve nechali plošinu ostrohu oddělit od okolí příkopem a zeminu z výkopů navršit okolo staveniště v podobě mohutných valů, na vrcholu opatřených palisádou. Z kamene z příkopů a sebraného v okolí začala postupně růst dva metry silná a devět metrů vysoká obvodová hradba, která vymezila nádvoří v podobě pětiúhelníka. Na západě se k hradbě přimkla stavba podélného paláce. Ten jenom o několik metrů hradbu převyšoval. Východní stěna hradby byla prolomena půlkruhem zaklenutou branou. Další nutné doprovodné stavby pravděpodobně již jenom dřevěné, byly na nádvoří přistavěny k hradbě.
Hradní palác, obdélná stavba 33 m dlouhá a 10 m široká, byl třípodlažní, s nadstavěným podstřešním polopatrem. Hospodářské přízemí bylo přístupné portály přímo z nádvoří. Po dřevěném schodišti a pavlači se chodilo do prvního patra, vnitřním schodištěm pak do druhého patra a podstřeší. Palác byl osvětlen pouze z nádvoří a jedním oknem v druhém patře z jihu, převážně drobnými střílnovými okénky bez kamenických ostění. Jako obytné sloužily prostory druhého patra, možná i podstřešního dřevěného polopatra, z kterého byl přístupný i ochoz hradby. Všechna podlaží paláce byla plochostropá, bez užití klenby. V zimě byla vytápěná krbem jen obytná část paláce.
