Soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda byl založen v květnu roku 1970. Navazuje na tradice tanečních skupin, které působily ve vesnicích okolo hory Ondřejník v moravských Beskydech.

Tradice lidové kultury sahá v našem kraji /lašsko-valašské pomezí/ do konce 15. století a později, kdy na východní Moravu pronikala po karpatském oblouku valašská kolonizace se svým způsobem života, kulturou - písněmi, tanci, zvyky, kroji i architekturou. V té době vznikaly po Beskydech četné salaše s loukami, kde se páslo tisíce ovcí dávajících obživu zdejším obyvatelům. Vůdcové valachů a správci salaší - valašští vojvodové - měli svá sídla na několika místech území Beskyd. Řídili se tzv. Valašským právem.
Na tehdejším hukvaldském panství sídlili po 200 let valašští vojvodové z rodu Krpců a Žáčků v Kozlovicích /1565-1764/.

Proto si náš soubor zvolil název podle kdysi slavných valašských vojvodů, kteří se pro dnešní mladé lidi stali synonymem silného a čestného člověka. Nedaleko Kozlovic se rozkládají zříceniny hradu Hukvaldy /založen roku 1228/. V jeho podhradí vznikla počátkem 18. století stejnojmenná osada, v níž se narodil hudební skladatel Leoš Janáček /1854-1928/. V kozlovické hospodě U Harabiša črtal útržky, z nichž vznikly známé Lašské tance - s původním názvem Valašské tance. Leoš Janáček zapisoval písně i tance u místních nositelů tradic. K nejnadanějším patřili: zpěvačka a harmonikářka Žofka Havlová z Kozlovic, cimbalista František Klepáč z Kunčic pod Ondřejníkem, Matula z Pasek, Josef Křístek z Mniší... Mnohé z těchto zápisů se uplatňují v současném repertoáru souboru.

Leoš Janáček měl také značný podíl na úspěšném vystoupení kozlovických tanečníků a Válkovy cimbálové muziky z Kunčic pod Ondřejníkem na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze roku 1895, která byla důležitých mezníkem v kulturních dějinách naší země. Dalšími sběrateli lidových písní, kteří je zapisovali v našem regionu byli František Sušil, František Bartoš, z mladšího období Antonín Pustka z Kunčic /1877-1960/ a Vincenc Socha ze Lhotky pod Ondřejníkem /1903-1970/, jehož rozsáhlá sbírka /asi 1 500 písní a tanců/ je bohatou studnicí pro repertoár souboru. Nejbohatší odkaz v písních a tancích máme od Anežky Šenkové z Měrkovic, manželů Kalusových, či Marie Tobolové a mnoha dalších významných nositelů tradic z Kozlovic a okolí.

Leoš Janáček kdysi výstižně napsal: "Držím se kořenů života svého lidu, proto rostu a nepodlehnu!"

Vesnice Kozlovice je malebná podhorská obec, ležící na úpatí Ondřejníků. V současné době má asi 3 000 obyvatel. Byla založena 8. září roku 1294. Tanečníci a hudebníci souboru Valašský vojvoda vystupují v krojích rekonstruovaných na základě studia dobových materiálů z 2. poloviny 19. století.

Ještě krédo všech členů souboru Valašský vojvoda:

"Ať plody rodného kraje rozsévají veselí
a kouzlí na tvářích úsměv"


Další informace:
Soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda z Kozlovic Česká republika SLPT Valašský vojvoda byl založen v květnu roku 1970. Navazuje na tradice tanečních skupin a hudeckých i cimbálových muzik, které v minulosti působily ve vesnicích okolo hory Ondřejník na severním předhůří Beskyd.

Zpracováváme zvyky, tance a písně vycházející z regionu lašsko-valašského i moravsko-slovenského pomezí. Ve spojení s cimbálovou i gajdošskou muzikou nalézají autoři tanečních pásem a hudebních úprav, společně s mladými interprety, nové a svěží obrazy s ohledem na nejlepší domácí tradice.

Ve své tvůrčí práci čerpáme z písňových sbírek hudebního skladatele Leoše Janáčka, sběratelů Františka Sušila, Františka Bartoše, z mladšího období pak Vincence Sochy, Antonína Pustky, Rudolfa Jandy a Věry Šejvlové. Vystupujeme v krojích rekonstruovaných na základě studia dobových materiálů z 2.poloviny 19.století.

Soubor Valašský vojvoda spolupracuje s Českou televizí, kde natočil několik pořadů (Vonička z domova, Zpívánky). Jeho členové se podíleli na natáčení celovečerních filmů Tajemství hradu v Karpatech a Lev s bílou hřívou, dále pak výrazněji při realizaci dokumentárních filmů Hukvaldské studánky - Leoš Janáček a lidová píseň a Vítězslav Novák a lidová píseň. Zajímavou zkušeností bylo pro mnohé z nás i natáčení filmové pohádky z našeho regionu Dřevěná Marika (2000).


Soubor velice úzce spolupracuje s Českým rozhlasem Ostrava, v jehož nahrávacím studiu vznikly všechny snímky na naše čtyři alba (CD):
Písně a tance z lašsko - valašského pomezí
Slunečko vychodi
Koleda je ve Vánoce
Gajdovali gajdoši z Moravy a Slezska.

Valašský vojvoda svým projevem zaujal posluchače a diváky v mnoha zemích Evropy:
v bývalé NDR a Jugoslávii, Bulharsku, v Holandsku, Řecku, Polsku, Turecku, Francii, Španělsku, ve Vatikánu, na Ukrajině a v Maďarsku.

Vystupuje také na mnoha folklorních festivalech a koncertech v České republice.
K těm významným patří:
- Slavnostní koncert v rámci oslav 100. výročí Národopisné výstavy českoslovanské v Praze na Žofíně.
- Pořad Ó radost má (1997) ve Valdštejnské zahradě v Praze, který byl součástí cyklu českého a moravského folkloru v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro 1997.
-Galakoncerty v Praze a Chrudimi, v rámci projektu Praha - evropské město kultury roku 2000.
- Soubor spoluorganizuje MF Souznění - podrobnosti také níže

Tanečníci, muzikanti a sólisté souboru vystupují se svým programem všude tam, kde mají rádi lidové tradice.




Folklorní soubor Valašský Vojvoda, SLPT, Kozlovice
Organizační vedoucí souboru: Věra Tobolová
Choreografie: Lenka Eliášová a Ludmila Fizková
Umělecký vedoucí muziky: Zdeněk Tofel
Primáši: Přemysl Verlík, Zdeněk Tofel
Sólisté: Petra Žáčková, Markéta Kalusová, Lukáš Mrkva
Gajdošská sestava: Vlastimil Bjaček, Marian Friedl

Kontakt:
Zdeněk Tofel
Sušilova 1
709 00 Ostrava - Mariánské Hory
tel.0042/596 621 737 - Český rozhlas Ostrava
mobil: 604 245 814
http://www.valasskyvojvoda.cz
e-mail:zdenek.tofel@ov.rozhlas.cz

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz