HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Bývalý měšťanský dům č. 11 [ Měšťanský dům nebo stavba ]

Bývalý měšťanský dům č. 11
Měšťanský dům č. 11

Dvoupatrový dům v řadové zástavbě. Objekt renesančního původu s výraznými úpravami v 18. a 19. století a ve 20. letech 20. století. Hlavní (severní) průčelí je obráceno do ulice Jičínské, východní boční průčelí do ulice Nádražní. Hlavní průčelí a část boční fasády je pravidelně rytmizována 5x1 okenní osou a vysokým pilastrovým řádem nesoucím kladí se štukovým dekorem. Podloubí je otevřeno 2x1 arkádou se šambránami a klenáky. Fasáda je doplněna severovýchodním nárožním půlválcovým arkýřem 1. patra. Okna 1. patra jsou opatřena balustrovými parapety a zvlněnými nadokenními římsami se štukovými medailony, okna 2. patra mají bohaté štukové parapety, v nadpraží jsou reliéfy ženských a mužských poprsí mezi přeloženými ratolestmi, nadokenní římsy jsou zvlněné. Podloubí je zaklenuto valeně s obkročnými výsečemi s nezřetelnými hřebínky. Oblázková dlažba je ozdobně skládána do čtverců. Severní přízemí je po celé šířce parcely překryto skříňovými výkladci z počátku 20. století. Objekt je z části podsklepen (cihelné plně valené klenby). Interiér domu je důsledně plochostropý se zavěšeným dvouramenným schodištěm. Renesanční dvoutakt prošel ve 2. desetiletí 20. století výraznou přestavbou, při které byla nadstavěna část 2. patra a radikálně přebudováno i přízemí a 1. patro. Objekt byl při této příležitosti rozšířen jižním směrem, vodorovné stropní konstrukce (klenby) byly důsledně zrušeny. Z dřívějších stavebních zásahů jsou patrné zejména úpravy z konce 18. století a ze 2. poloviny 19. století, které se projevily na výtvarné podobě bohatého průčelí.

Kulturní památky okresu Nový Jičín,
Vydal Okresní úřad Nový Jičín a Památkový ústav v Ostravě
Rok vydání: 1996



Majitelé domu č. 11
Mgr. Lubomír Loukotka, kronikář města Příbora

Naproti radnice stojí jeden z nejvýstavnějších domů na náměstí. Dům byl v majetku starého příborského rodu Knurů nebo též německy Knauerů. V letech 1682 - 1718 byl majitelem domu František Karel Knur, malíř a v letech 1714 - 18 primátor města, syn Jakuba Knura, obchodníka vlnou. V roce 1700 se zde narodil David Knur. Studoval na piaristickém gymnáziu, vstoupil do řádu, přijal řádové jméno Heliodor a působil pak ve Strážnici. Věnoval se architektuře. Ve Strážnici vedl v letech 1747 - 55 stavbu nové piaristické koleje. V roce 1757 se vrátil do Příbora a byl zvolen rektorem koleje (1757 - 60 a 1763 - 66). Vypracoval plány na přestavbu kostela sv. Valentina a řídil jeho stavbu v letech 1760 - 66. Zemřel v roce 1777 jako senior koleje a děkan provincie. František Karel Knur zemřel v roce 1718 a dům pak patřil nejméně do roku 1727 jeho vdově.
V šedesátých letech a až do r. 1776 bydlel v domě kroměřížský malíř Antonín Wolný (+ 16. 3. 1776), jehož rodiče pocházeli z Příbora. Antonín Wolný namaloval v roce 1772 velký obraz sv. Isidora a pak stejně velký obraz sv. Vendelína. Oba obrazy jsou na bočních stěnách před oltářem farního kostela. Jsou prý na nich zobrazeni i někteří tehdy žijící měšťané.
Nejméně v letech 1812 - 1831 byl majitelem domu Antonín Knur (+1831) a pak vdova Barbora. 7. 2. 1815 se v domě narodil Josef Ulrich, syn sládka. Studoval na piaristickém gymnáziu v Příboře a absolvoval vídeňskou malířskou akademii. Namaloval mimo jiné obraz sv. Josefa s Ježíškem na rukou. Obraz je lemován sedmi malými pohledy, které zobrazují vpád Švédů do Příbora v r. 1643. Je v kapli sv. Urbana ve farním kostele.
V letech 1846 - 61 patřil dům Petru Knurovi, synu Antonína Knura. Dům pak dědil Kazimír Knur (psal se Knauer), městský ranhojič. V sedmdesátých letech byl v přízemí hostinec pronajatý Leopoldu Kulkovi. Roku 1891 zde měl hostinec František Ebel a na počátku 20. století až do r. 1918 Julie Schöntal. V některých listinách je dokonce uváděn jako hotel Schöntal.
V roce 1919 koupil dům František Vokáč, který zde místo hostince zřídil obchod střižným zbožím a koberci. Předtím měl obchod v č. 1 u kostela. Nyní patří dům paní Jaroslavě Přikrylové, rozené Vokáčové.

Bývalý měšťanský dům č. 11

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Pavla Veselková (MIC Příbor) org. 139, 05.05.2011 v 11:55 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA