HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Starobranská [ Ulice nebo jiné místopisné označení ]

Starobranská
STAROBRANSKÁ ULICE
Jednou z vedlejších uliček okolo dnešního náměstí Míru byla Lazebnická ulice, na jejímž konci se nacházely městské lázně. Lazebníci nebyli pro lehčí mravy počítáni za řádné sousedy. (Dnešní Polská ulice. Lázně stály u hradeb v místech firmy Grafotyp.) Ulice, nazývaná prapůvodně Dlouhá, pokračovala ke Staré bráně. Ta byla součástí městského opevnění, které tvořily také kamenné hradby, vybudované za Žerotínů po roce 1520. Jejich zbytky vidíme u ulice Na hradbách. Vně obepínal hradby široký vodní příkop. Starou bránu, kterou měšťané strhli v roce 1860, zesiloval barbakán. Hradba byla místy až 5 metrů vysoká a 1,5 metru silná a zesilovalo ji pět bašt. Vodní příkop byl nejméně 10 metrů široký; voda se do něho přivádéla z Bratrušovského potoka. Brána stála v prostoru před prodejnou se sklem a porcelánem. Barbakán tvořilo malé kamenné opevnění přibližně ve tvaru podkovy, které bylo "nalepeno" z vnější strany na Starou bránu. Mělo vlastní, tzv. barbakánovou bránu, která stávala v místech kde ústí Starobranská ulice do ulice Gen. Svobody. Stržena byla v roce 1863. Také v této ulici bydleli nejpřednější měšťané. Například dům Starobranská č. 5 (s balkónem) patřil v 19. století rodině Terschů. Franz rytíř von Tersch zde od roku 1841 provozoval poštu. Toto soukromé podnikání bylo v habsburskě monarchii zcela ojedinělé. Terschům patřil obrovský majetek mj.- zámky Třemešek a Chudobín u Litovle. Friedrich Tersch patřil k nejvýznamnějším starostům města (ve funkci byl v letech 1882-1907) a měšťané po něm pojmenovali tu ulici na Terschgasse. Strašná tragédie se udála ve sklepení tohoto domu při požáru města 7.5.1669. Manželka tehdejšího majitele Tobiase Wendtlanda se spolu s dcerou v panice ukryly do suterénu a tam v hrozných mukách zahynuly.

Mimořádně zajímaví majitelé se vystřídali i v domě na ohybu ulice. Patřil kupříkladu knížecímu rychtáři. Kašparu Hutterovi, jednomu z mála lidí, kteří se stavěli proti čarodějnickým procesům, což patrně stálo jeho ženu Dorotu život - byla obviněna z čarodějnictví a 22. března 1685 popravena. Nyní projdeme Úzkou ulicí k bývalému klášternímu kostelu.
Starobranská

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Uživatel 1155 (Archivní záznam) org. 49, 12.07.2007 v 11:52 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA