HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Pověst O vozkovi [ Pověst ]

Je tomu už dávno, co na Kolštejně - Branné žil rytíř Ulrich. Byl to pán spravedlivý, poddané neutlačoval a lidem se žilo když ne dobře, tak alespoň lépe, než u sousedů.

Jednou se vydal rytíř na lov. Záhy postřelil kance a vydal se po jeho stopě. Zvíře však mělo dostatek sil, a když se k němu lovec přiblížil, vrhlo se na něj a téměř ho zabilo. Už se zdálo, že rytíř podlehne, když se objevil vysoký stařec s bílými vousy, zvedl kance jednou rukou do výše a tak silně jím mrštil o skálu, že ten zůstal mrtev ležet.

Rytíř chtěl Pradědovi poděkovat, ten však mávnul rukou a s úsměvem zahřímal : "Neděkuj. Slib mi, že kdyby nastal hlad, pomůžeš svým poddaným." Rytíř Ulrich slíbil a skutečně zanedlouho přišly deště a krupobití a na kolštejnském panství zavládla bída.

Hradní pán na svůj slib nezapomněl. Jednoho dne poručil svému správci, aby naložil plný vůz pecnů chleba a rozvezl je tam, kde bylo nejhůř. Správci se příliš nechtělo, spěchal za jinou prací a poddaným příliš nepřál. Na cestu se dal pozdě, a tak, aby byl do večera na zámku, zkrátil si cestu přes hřebeny hor. To však neměl dělat, protože zapadl do bažiny. Noc se blížila, kola pevně vězela v bahně. Rozzlobený vozka stáhl plachtu z vozu a začal podkládat jeho kola voňavými pecny. Bičem popoháněl koně, bochníky mizely v rozryté zemi, když tu náhle... zablýskalo se, země se otevřela, vystoupil z ní mocný vládce hor a zahřímal: "Zneuctil jsi boží dar! Za to zkameníš". A tak se i stalo.

Od té doby stojí na vrcholku hory skála, která připomíná svou podobou vůz tažený koňmi s vozkou na kozlíku. Celá hora se dodnes nazývá Vozka.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.pradedovazeme.cz

Typ záznamu: Pověst
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 49, 27.09.2002 v 18:18 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA