První písemná zmínka o obci se datuje z roku 1353. Je zřejmé, že obec byla osídlena i před tímto datem. Kostel je doložen již v roce 1531. Kostel zasvěcený sv. Leonardovi, který byl známým poutním místem, byl postaven 1666 - 1672 a nahradil starší, dřevěný. První zmínka o poutích je už z roku 1620. V roce 1734 byly postaveny ambity kolem kostela, které měly chránit poutníky před nepohodou. Od tohoto roku se dají sledovat i její šlechtičtí majitelé.

Fara v dnešní podobě stojí od roku 1788. Škola v obci byla už před rokem 1786. V roce 1908 se přemístila výuka do nové budovy, ve které se učí dodnes.

Ve státním seznamu kulturních památek je zapsán kostel sv. Leonarda, kříž u kostela, ambity kolem kostela a dřevěná boží muka na jižní straně vsi
Po zrušení patrimoniální správy připadly Horní Studénky k soudnímu okresu Šilperk a politickému okresu Zábřeh. Vzhledem k chudému horské-mu zemědělství si zdejší občané hledali i jiné zdroje obživy, zejména v do-máckém obšívání nitěných knoflíků a ve výrobě dřevěného nářadí, kartáčů,
pometlí a košů. Zemědělci si zde před první světovou válkou zřídili druž-stevní mlékárnu. Při volbách po roce 1918 získávali největší počet hlasů střídavě lidovci a agrárníci. Horní Studénky byly jednou z mála vesnic, kde většina obyvatel hlasovala v prosinci 1938 proti Hitlerovi. Za nacistické okupace se zdejší poutě změnily v české národní manifestace, takže byly v roce 1941 zakázány. Koncem války bylo v obci aktivní odbojové hnutí.
Po roce 1945 odešel značný počet rodin do nově osídlovaných obcí v okolí. Zemědělci se dlouho zdráhali založit JZD, které vzniklo teprve v roce 1957; ke zlepšení jeho hospodářské situace došlo až o deset let později, kdy se spojilo s JZD Zborov a vzápětí i s JZD Svébohov; tento integrovaný celek se stal v roce 1972 součástí zemědělského družstva s centrem v Jedlí. V roce 1990 zde zůstala škola nižšího stupně, tři obchody a hostinec.
Pro návštěvníky této svérázné obce je nejpozoruhodnější zdejší poutní kostel sv. Linharta, ochránce dobytka před morem a jinými chorobami, s arkádovými ambity a se zajímavým křížem z roku 1814, jehož nápis evokuje předcházející napoleonské války.

Z rodáků je ve vědeckém světě známý MUDr. Čeněk Rýznar, nar. 9.1.1845, který se vedle lékařské vědy zabýval archeologií a proslavil se objevem pohřebišť skrčenců u Únětic. Své sbírky věnoval Národnímu muzeu.
Ve vojenských a politických kruzích je známý generálmajor Vladimír Přikryl, nar. v r. 1895. Sloužil v legiích na ruské frontě a ve 2.světové válce bojoval ve Francii, SSSR a ve Slovenském národním povstání. V padesátých letech byl vězněn. Byl oceněn mnoha vyznamenáními.
Václav Rýznar, nar. 1901 byl původním povoláním učitel. Vedle svého povolání byl 50 let kronikářem obce, zabýval se historií a zvyky rodného kraje. Publikoval řadu prací na toto téma. Sbírka pověstí z odkazu Václava Rýznara "Z kraje pod Bukovou horou", která se nedočkala vydání za života autorova, vyjde u příležitosti 100. výročí jeho narození.

DALŠÍ INFORMACE: http://horni-studenky.zabrezsko.cz