HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Historie obce Hoštejn [ Historie (archivní dokument) ]

Mnohem dříve než o městečku a později vesnici Hoštejně přinášejí prameny informace o hradu stejného jména, který byl vybudován na strmém kopci nad údolím Moravské Sázavy. V době největšího rozkvětu tvořil hradní komplex vlastní hrad - hradní palác (29x9,5 m), obklopený okružním valem s příkopem, který zde stál nejpozději ve druhé polovině 13. století, dále předhradí (46x14 m), vybudované zřejmě ve 14. stol., a do roku 1440 vystavěné předsunuté opevnění.

Hoštejn patřil v posledních dvou stoletích spíše k malým vesnicím, vždyť
v roce 1900 měl jenom 343 obyvatel v 53 domech. Za první republiky se počet obyvatel této převážně české obce s nepatrnou německou menšinou sice zvýšil (na 423 v roce 1930, z toho 19 Němců), ale v roce 1950 po odchodu řady rodin do osídlovaných obcí znovu klesl na 310 osob v 81 domech, aby pak zase pomalu vzrůstal až na 431 obyvatel a 96 domů v roce 1991.
Hrad Hoštejn byl v původní podobě postaven někdy v druhé polovině 13. století. Patřil odbojným pánům z Rýznburka, majitelům Moravské Třebové. Švagr Borše z Rýznburka Fridrich ze Šumburka se v neklidných dobách po smrti krále Přemysla Otakara II. stal postrachem širokého okolí, proto král Václav II. proti němu vyslal vojsko v čele se Závišem z Falkenštejna, který v roce 1287 hrad dobyl a vyplenil. Po Závišově smrti roku 1290 připadl hoštejnský hrad pánům ze Šternberka, kteří spojili hoštejnské zboží se Šilperkem a jimž patřil ve 14. století také Zábřeh. V 15. století se zde střídali různí správci, mj. tu byl hejtmanem přívrženec husitů Hynčík z Frývaldova, ale již roku 1446 byl hrad označován jako "zbořený". Hoštejnské zboží získali roku 1464 Tunklové a natrvalo jej spojili s panstvím Zábřeh. Na pustém hradě snad počátkem 16. století našli opět útočiště loupežníci, takže údajně v roce 1522 dal král Ludvík vyvrátit jeho zbytky až do základů.
Hoštejnské podhradí bylo tehdy označováno jako městečko, které však už v 16. století pokleslo na ves; ta měla před i po třicetileté válce jenom deset usedlých. Také zdejší farní kostel, připomínaný již roku 1350, zanikl zároveň s hradem. Teprve v 18. století zde byla postavena kaple sv. Anny, která byla roku 1815 přestavěna na filiální kostel, při němž byla roku 1892 obnovena také fara. Škola byla v obci zřízena roku 1815. V roce 1834 zde bylo 45 domů a 295 obyvatel.
Situace se změnila po roce 1845, kdy byla vybudována trať z Olomouce do Prahy a v Hoštejně bylo postaveno nádraží. Obyvatelé měli blíže do Zábřeha, kde po roce 1848 sídlilo hejtmanství i okresní soud. Vedle zemědělství a lesního hospodářství nacházeli obyvatelé po roce 1863 obživu také na zdejší poměrně velké pile. Po roce 1918 se v obci znatelná část obyvatel přiklonila k nové československé církvi, ale mezi voliči si udržela největší vliv lidová, tj. katolicky orientovaná strana. Vzhledem k okolnímu lesnímu bohatství se zde objevily i další, i když menší dřevozpracující živnosti.
Pilařský průmysl se v obci udržel do současnosti, je zde též správa polesí a manipulační sklad Lesního závodu v Zábřehu. Zemědělské družstvo vzniklo v Hoštejně velmi pozdě, až v období velkého tlaku v roce 1958. Již v roce 1962 se spojilo s JZD Kosov a s ním pak o deset let později přešlo k zemědělskému družstevnímu komplexu s centrem v Zábřehu. Vedle železniční stanice zde byla v roce 1990 pošta (nyní zrušená), základní škola nižšího stupně, katolická fara, nákupní středisko a restaurace. Je to časté turistické východisko do údolí Březné a Drozdovské vrchoviny.
Na hradním kopci nad vsí zůstaly z bývalého hradu patrné jen zbytky valů a příkopů, většina zdiva byla rozebrána na stavbu železniční trati, kterou připomíná památník v podobě kamenného obelisku z roku 1845. Hrad byl situován na konci ostrožny, která vybíhá do údolí Moravské Sázavy, a skládal se ze tří částí, věže, paláce a jádra hradu. Další památkou v obci je empírové sousoší Nejsvětější Trojice nad obcí z roku 1820.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://hostejn.zabrezsko.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 31.07.2003 v 08:51 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA