HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Historie obce Sudkov [ Historie (archivní dokument) ]

Název obce vznikl připojením přivlastňovací přípony k osobnímu jménu Sudek či Súdek (německy Zautke). Pečetním znamením obce bylo srdce, z něhož vyrůstají tři květiny.

Původní ves Sudkov byla založena v rovině (střední nadmořská výška 290 m) severovýchodně od Zábřeha, u řeky Desné, která se za obcí vlévá do Moravy. Jižně od ní se rozkládá rybník, kolem něhož od druhé poloviny minulého století vyrůstala nová zástavba a především pak sudkovská přádelna. Sudkovem prochází silnice od Lesnice do Dolních Studének a do Šumperka, ale vedle toho má tato obec spojení s bezprostředně sousedícím Postřelmovem a přes něj i se Zábřehem, dále pak s Bludovem i Kolšovem. Katastr má výměru 495 hektarů.

Počet obyvatel Sudkova od druhé poloviny 19. století a zejména v první polovině 20. století soustavně rostl. V roce 1900 zde bylo 963 obyvatel v 90 domech, ale o deset let později o celou třetinu více a v roce 1930 tu žilo již 1548 osob. Po celou dobu byla v této jinak převážně české obci poměrně silná německá menšina, k níž se v roce 1930 hlásilo 154 osob. Po druhé světové válce došlo do roku 1950 k poklesu na 1172 obyvatel ve.186 domech a tento stav se pak udržoval až do současnosti, protože v roce 1991 tu bylo při sčítání zjištěno 1205 obyvatel a 235 domů (přibližně čtvrtina měla více bytů).

Dějiny Sudkova lze sledovat od roku 1353, kdy byla tato ves vlastnicky ještě rozdělena na dvě části. V jejím držení se potom střídalo několik šlechtických rodů, zejména ze Sovince, Brníčka, Šumvaldu a Zvole. Po získání Brníčka a Zábřeha velmi usilovali o získání Sudkova výbojní Tunklové, ale podařilo se jim to až v roce 1490, kdy tuto ves odkoupili od Markvarta ze Zvole. Od té doby zůstal Sudkov u panství Zábřeh a patřil zde k největším a nejbohatším vesnicím. Podle lánového rejstříku z roku 1677 tu bylo 28 usedlíků. V následujícím období počet obyvatel stále rostl a v roce 1834 tu žilo již 529 osob v 73 domech. V roce 1795 byla ve vsi postavena kaple sv. Prokopa a o pět let později je zmiňována v místě také škola. Zhoubný požár zničil v roce 1830 téměř celou vesnici. Před rokem 1848 se v okolí dočasně dobývala železná ruda. Po tomto roce Sudkov připadl k soudnímu i politickému okresu Zábřeh.

Zcela nová kapitola historie Sudkova začala v roce 1864, kdy byl u zdejšího rybníka položen základní kámen ke stavbě mechanické přádelny. Byla to brzy jedna z největších textilních továren na Zábřežsku i Šumpersku, na jejíž výstavbě se vedle I. Seidla a jeho rodiny z Červené Vody a Šumperka později podílela kapitálově celá řada průmyslníků. Po dokončení stavby v roce 1866 byl v přádelně zaměstnán na tu dobu zcela nezvyklý počet kolem 600 osob a po jejím rozšíření před první světovou válkou dokonce 1200 dělníků. V roce 1895 byla továrna spojena úzkorozchodnou vlečkou s nádražím v sousedním Postřelmově.

Sudkovská přádelna podstatným způsobem ovlivnila nejen veškerý život v místě, zejména růst německé menšiny a rozmach dělnického hnutí, ale také v poměrně širokém okolí. Vedle české obecné školy zde byla za podpory německých nacionálních spolků zřízena v roce 1884 také německá škola, která pak za první republiky zanikla. Značná část dělníků se hlásila k sociální demokracii a po roce 1921 také ke KSČ. K určitému útlumu v tomto směru došlo teprve po porážce velké stávky v přádelně v roce 1929. Po roce 1918 získala v obci poměrně dost přívrženců českobratrská církev evangelická, která tu zřídila vlastní modlitebnu.

V roce 1945 byla sudkovská přádelna, která byla jako jeden z mála továrních objektů za květnových bojů dost značně poškozena, znárodněna a následujícího roku připojena nejdříve k národnímu podniku Moravolen v Šumperku. V roce 1948 se přádelna dostala k národnímu podniku Lenas v Bruntále a v roce 1958 se opět vrátila do svazku Moravolnu; v té době vliv této přádelny již zastínily jiné továrny v okolí, zejména v Postřelmově. JZD bylo ve vsi založeno teprve v roce 1957, potom v letech 1966 až 1968 se k němu připojila obdobná družstva v Kolšově a v Dolních Studénkách, ale nakonec byl v roce 1971 tento komplex začleněn do zemědělského družstva v Bludově. V Sudkově zůstala úplná základní škola, také pošta a kino, ale počet živností se snížil roku 1990 na dva obchody a jediný hostinec.

V Sudkově stojí za pozornost původní objekty zdejší přádelny se sousedním rybníkem. Památkově chráněny jsou jen některé doklady lidové architektury z první poloviny 19. století (hospodářská usedlost čp. 1, výměnek u usedlosti čp. 12).

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://sudkov.zabrezsko.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 14:28 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA