Historie obce Luká [ Historie (archivní dokument) ]
Ves Luká je velmi stará slovanská osada. První latinský zápis v moravských zemských deskách, týkající se obce Luké, je z roku 1349. Majitelem Luké byl tehdy vladyka Artleb ze Stařechovic, který ves prodal paní Zbyňce ze Švábenic. Ta ji ještě v témže roce dala dědičně svému bratru Adamovi z Konice.Pod vládou Konických zůstala Luká 16 let. Podle zápisu z r. 1365 byl již v Luké farní kostel a obec se označuje jako městečko.
V dalších letech se vystřídalo mnoho majitelů a držitelů Luké. V polovině 15. století přechází Luká většinou v majetek Beneše z Ludéřova a Laškova a byla připojena k laškovskému panství. R. 1510 pan Havel Chudobín z Bařic, držitel Krakovce, připojil trvale Lukou k panství krakoveckému.
1.září 1768 koupil panství tajný rada a rytíř zlatého rouna Emanuel Tellez Menezes a Castro, vévoda ze Sylva-Taroucca. Sylva-Taroucca byla šlechtická rodina portugalského původu, která patřila k nejstarším na Pyrenejském poloostrově. Emanuel byl poradním ministrem za císaře Karla VI. i za císařovny Marie Terezie.
Roku 1846 převzal panství August hrabě Sylva-Taroucca, který byl velikým příznivcem malířského umění a i sám se jím zabýval. Byl přítelem slavného českého malíře Josefa Mánesa. Ten po nějakou dobu pobýval na zámku v Čechách pod Kosířem a zde namaloval svůj proslavený obraz "Líbánky na Hané." Za Augusta byly dne 31. května 1853 vybaveny závazky poddaných a panství se dostalo odškodného za povinnosti poddaných v částce 15.976 zlatých.
Po vyhlášení Československé republiky bylo panství pojato do zákona o provádění pozemkové reformy. Podle výměry měl statek 1002 ha zemědělské půdy a 2468 ha veškeré půdy. Dvůr v Luké, jehož pozemky ve výměře 81 ha byly v nájmu drobných zemědělců, byl celý rozdělen drobným zemědělcům.
