HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Historie obce Tichov [ Historie (archivní dokument) ]

Oblast kolem Tichova byla osídlena již v pravěku. Bezpečný doklad o osídlení zdejšího kraje existuje z doby bronzové. V trati Stráže bylo prozkoumáno rozsáhlé žárové pohřebiště kultury popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové - lužická kultura.

První chalupu v této oblasti dle kronikářského zápisu obýval Cícha. Jazykověda usuzuje, že název vsi pochází od osobního jména Čichla, které je lidovější podobou některého ze jmen začínajících na Čá-, Čé-, Čie-, Čí-, přičemž tato jména pocházejí od slovesa "čajati" či "čekati". Nelze však vyloučit i motivaci osobním jménem Tich (literatura nabízí i jméno Těch).

Historické názvy : r.1575 Czichow, 1670- Czichlow, 1751 - Cžzhlow, 1846 - Čichow nebo Čychow, kdysi Těchov, 1872- Cichow, 1881- Cichov, r 1924- Tichov, dříve Cichov.

V písemných pramenech se obec poprvé objevuje roku 1422, kdy byla jako součást Brumovského panství zastavena králem Zikmundem. V pozdějších zprávách, např. z r. 1574, kdy Magdalena, vévodkyně z Mynsterberka, prodala Brumov se vším příslušenstvím Zdeňkovi Říčanskému z Říčan, již znovu figuruje jako příslušenství brumovského hradu.

Po rozdělení panství v roce 1662 se stala součástí prvního dílu panství. Za tatarského vpádu v roce 1663 zahynul jeden člověk, vypáleno 14 domů, uloupeno 14 ks hovězího dobytka, 2 koně a 361 ovcí.

Obdobný osud postihl Tichov za tzv. kuruckých vpádů, kdy byla celá osada opuštěna a dle místní pověsti se obyvatelé skrývali v lesích na trati Úprzla. Údajně zde mají být tři velké schodovitě na sebe položené kameny, na nichž byly v té době slouženy mše svaté. Nedaleko těchto kamenů má být lučina a studánka zvaná Kněžovica.

Již v roce 1629 je doložen první větší požár, který zničil podstatnou část osady, celá obec pak vyhořela v roce 1989. V roce 1866 postihla Tichov epidemie cholery.

V roce 1758 bylo v Tichově obydleno celkem 43 usedlostí, z toho celých 18 gruntů, a dále zde byla panská kovárna. Na konci 18.století zde žilo již téměř 300 obyvatel, na přelomu 19. a 20.století kolem 450 obyvatel. Po druhé světové válce stoupl počet až na 560 osob, v současnosti se pohybuje okolo 330. Od roku 1980 byl Tichov spojen s Valašskými Klobouky jako jejich místní část, od 1.ledna 1993 je opět samostatnou obcí.

Škola byla postavena až po požáru v roce 1898, ale vyučovalo se v Tichově již od počátku 19.stol. O výuku se staral klobucký fajkař Tomanovič.

Tichov byl vždy rolnickou osadou s pasekářským charakterem, v 17.a 18.stol zde existovalo salašnictví(je zde doložena existence 5 salaší). Zemědělské družstvo vzniklo v Tichově v roce 1960, později bylo spojeno s družstvem Ploština v Loučce.

V letech 1908-1953 zde působil Spořitelní a záloženský spolek, v letech 1931-1940 zde existovala Družina katolických zemědělců.

V době nacistické okupace zahynulo společně s obyvateli Ploštiny i 5 místních občanů. Obec byla osvobozena Ruskými a Rakouskými oddíly 2.května 1945..

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.tichov.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 15.03.2010 v 13:20 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA