Jako osada se Lopeník připomíná od r. 1791, do té doby zde byla jen jednotlivá stavení, jejichž obyvatelé se zabývali klučením lesa. Dlouhou dobu patřil Lopeník k nejzaostalejším obcím regionu. Obyvatelé se věnovali chovu dobytka, dřevorubectví a výrobě dřevěného nářadí. Část odcházela za prací do ciziny.