HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Národní přírodní rezervace Křivé jezero [ Národní přírodní rezervace ]

Základní údaje
Pravobřežní část dyjské nivy mezi Dyjí a Mlýnským náhonem jižně Nových Mlýnů a 2 km východně Milovic
Katastrální území: Milovice a Nové Mlýny
Rozloha: 116,40 ha
Nadmořská výška: 163-165 m
Zřízena: výnos MK ČSR č. j. 12 221/73 z 9. 8. 1973

Důvod vyhlášení a hlavní motiv ochrany
Zachovalá část nivy s přirozeným charakterem říčního koryta, porosty tvrdého a měkkého luhu, lužními loukami, nelesními mokřadními a vodními společenstvy a odříznutým meandrem Dyje; význačné hnízdiště ptactva.

Geologické, geomorfologické a půdní poměry
Celá rezervace se nachází na holocénní fluviálních písčitohlinitých sedimentech, které jsou místy vystřídány slatinnými zeminami. Jako půdní substrát převládají gleje, pomístně glejové nivní půdy a černice.

Rostlinstvo a květena
Částečně jsou zachovány porosty tvrdého luhu s jasanem úzkolistým, jilmem vazem a dubem letním, na vlhčích místech je nahrazují porosty měkkého luhu s vrbou bílou a topolem bílým. V části rezervace byly tyto polopřirozené porosty nahrazeny výsadbou topolu kanadského.
U Křivého jezera a Panenského mlýna dosud existují fragmenty kontinentálních lužních luk s jarvou žilnatou, ale vlivem změn vlhkostních poměrů a nekosení se v posledních letech šíří ostřicové a chrasticové porosty. Periodické tůně v létě za nízkého stavu vody zarůstají zblochanovými rákosinami se šmelem okoličnatým a porosty širokolistých bylin s haluchou vodní a rukví obojživelnou. V Křivém jezeře dosud přežívá leknín bílý.
Z dosud nalezených druhů cévnatých rostlin je 10 zvláště chráněných: hrachor bahenní, kosatec sibiřský, ožanka čpavá, pryšec bahenní, violka slatinná, šišák hrálolistý, žluťucha slatinná. Před napuštěním dolní zdrže u Nových Mlýnů sem byla s dobrým úspěchem přesazena ladoňka vídeňská a více než 100 000 bledulí letních, která zde má nejpočetnější populaci v českých zemích. Na okraji louky u Panenského mlýna rostou dva exampláře topolu černého.

Zvířena
Rezervace chrání unikátní ukázky lužních biotopů se všemi význačnými živočichy - včetně komárů. V jarních periodických tůních se vyskytuje listonoh jarní, žábronožka sněžní a někteří zástupci lasturnatek. Na březích tůní žije střevlík Carabus clathratus, u něhož představují zaplavované nivy Podyjí jedinou makrolokalitu v českých zemích. V lesích je běžným druhem tesařík obrovský, v korunách starých mohutných dubů buduje svá hnízda velmi vzácný mravenec Liometopum microcephalum.
V tůních se rozmnožuje velký počet obojživelníků - rosnička zelená, skokan ostronosý, skokan menší i skokan skřehotavý, kriticky ohrožený čolek velký, v řece Dyji žijí dva kriticky ohrožené druhy ryb - drsek menší a drsek větší. Zde lze také nalézt lastury velevruba malířského. Na Křivém jezeře mj. hnízdí orel mořský, luňák červený i hnědý, hojná je i pro lužní biotopy typická cvrčilka říční. Klapáním zobáků se na jaře ohlašuje menší lesní kolonie čápů bílých.
Původně byla rezervace vyhlášena z důvodu unikátního způsobu hnízdění husí velkých na hlavatých vrbách. V posledních letech se na jejím území pravidelně vyskytuje i bobr evropský, který se na jižní Moravu rozšířil po jeho znovuvysazení u Vídně.

Lesnictví
Lesní hospodářství je podřízeno zájmům ochrany přírody: jde o lesy zvláštního určení z důvodu ochrany přírody. Kultury topolu kanadského se při obnově postupně nahrazují výsadbami autochtonních dřevin, tj. dubu letního a jasanu úzkolistého. Porosty tvrdého luhu jsou ponechány přirozenému vývoji, anebo se v nich uplatňuje jednotlivý až skupinový zdravotní výběr.

Hospodářské využívání, ohrožení a návrh péče o chráněné území
V lužním lese se až do vyhlášení rezervace hospodařilo obvyklým způsobem. Na dvousečných až trojsečných loukách byly v řídkém sponu vysázeny vrby bílé, které se v pravidelných intervalech ořezávaly na palivové dříví. Vodní režim rezervace byl narušen při výstavbě Novomlýnských zdrží.
Jako na prvním místě v českých zemích zde byly v roce 1976 investovány peníze ze Světového fondu životního prostředí (WWF), ze něž byly vyhloubeny kanály a postavena stavidla. Tyto kanály byly v letech 1994-1995 pročištěny, rozšířeny a doplněny několika stavidly a vpustěmi, což by mělo zajistit v rezervaci dostatek vody.
V roce 1992 se začalo s umělým jarním zaplavováním Křivého jezera, které by mělo pokračovat i v budoucnosti. Je nutné zlepšit obhospodařování luk, doplnit výsadby solitérních vrb a pokračovat v jejich pravidelném ořezávání. Z lesních porostů by měl být postupně odstraněn javor jasanolistý a jasan pensylvanský.

Poznámka
Rezervace je součástí mezinárodně významného mokřadu (podle Ramsarské konvence) Mokřady dolního Podyjí.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.palava.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 508 org. 56, 05.08.2003 v 15:11 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA