Jan Karafiát [ Osobnost ]
Jan Karafiát
* 4. 1. 1846, † 31. 1. 1929
Český prozaik; evangelický kněz. Působil jako nezávislý misionář a vydavatel časopisu Reformované listy. Autor dnes už klasické knihy pro děti Broučci, v níž dětská fantazie přirozeně splývá s všední realitou. Ze svého zaujetí kněžským posláním se Karafiát vyznal v pětidílných Pamětech spisovatele Broučků.
Pocházel ze staré písmácké rodiny. Jeho strýc Václav Karafiát (1794 -1874), evangelický knět, byl autorem populárních Ranních a večerních modliteb pro evangelické křesťany (1843), nazývaných Karafiátky. Jan Karafiát studoval na gymnasiu v Güterslohu, bohosloví v Berlíně, Bonnu a ve Vídni. R. 1874 byl duchovním správcem na evang. učit. semináři v Čáslavi, r. 1875 se stává farářem v tehdejší valašské Hrubé Lhotě (nyní Velká Lhota). V červnu 1895 pro neshody s nadřízenými složil svůj úřad a odešel odsud do Prahy, kde působil jako misionář. Volný čas věnoval studiu Kralické bible. Pro práce na revizi bible odmítl nabídky na působení v Amsterodamu, v Americe a ve Vídni. V letech 1896-1905 vydával také Reformované listy.
Za svého 20 letého pobytu na Velké Lhotě učinil poměrně zdařený pokus o správu církevní ho sboru dle pravidel nejpřísnějšího cirk. řádu v duchu kalvinsky reformovaném. Karafiát byl jedním z předních učenců v české církve reformované, odborník v bohosloví odborník, zvláště pak v biblické linguistice. Své spisy v Praze vydával anonymně. Je autorem a vydavatelem následujících děl: Mistr Jan Hus, povahopis našeho reformátora (1872, 2. vyd. 1893); Kamarádi, povídka ze života pro život (1873, 2. vyd. 1894); Broučci, povídka pro malé i veliké děti (1876, 2. vyd. 1895); Reformovaný zpěvník obsahující 150 žalmů a 52 vybraných písní (1876); Rozbor Kralického Nového zákona co do řeči i překladu; s historií našeho biblického textu (1878), Kritické vydání Bible kralické z roku 1613 (1887), Šestnáctero pražských kázání (1905), Text kralický z roku 1613 podle původních textů opravený (1915).
Jan Karafiát svá autorská práva na Broučky odkázal českobratrské církvi. Vzhledem k vysokému počtu vydání a vysokým nákladům to bylo velmi šlechetné a velkorysé gesto, díky kterému mohla ČCE dotovat vydávání bible a dalších knih.
