Přímé spojení Berlína s Vídní přes Liberec plánovaly německé hospodářské kruhy koncem roku 1860. Kromě toho si Rakousko přálo krátké spojení Vídně s Baltským a Severním mořem, na něž by se mohly napojit i střední Čechy se svými uhelnými doly a cukrovary. S přípravou projektu započala společnost Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn (SNDVB) roku 1865. Jedním z jejich konkurentů byla společnost Společnost státní dráhy (StEG). Koncesi k vybudování a provozování dráhy Vídeň–Mladá Boleslav obdržela SNDVB 8. září 1868. Znojemský viadukt Společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) byla založena 26. července 1870 s cílem vybudovat druhé severojižní spojení v Čechách. Úsek Kolín – Golčův Jeníkov byl uveden do provozu v prosinci 1869, úsek Golčův Jeníkov – Havlíčkův Brod v prosinci 1870, v lednu 1871 pak úsek Havlíčkův Brod – Jihlava a 23. dubna 1871 konečně úsek Jihlava–Znojmo. Roku 1908 byla trať zestátněna. Odstoupením části území po mnichovské dohodě přešel úsek trati od Znojma po Šumnou k Německým říšským dráhám; zahrnut byl pod trať 462 g Wien Nordwestbf–Znaim–Schönwald-Frain. Po druhé světové válce převzaly správu Československé státní dráhy, později České dráhy a od roku 2008 Správa železniční dopravní cesty (tj. pozdější Správa železnic). Po železniční trati Znojmo–Okříšky bývaly vedeny rychlíky. Ty stavívaly mimo Znojmo a Okříšky též v Šumné, Moravských Budějovicích a Jaroměřicích nad Rokytnou. V posledních svých letech nesl tento rychlík název Dyje. Po roce 1991 zaznamenal tento dálkový vlak výrazný úbytek cestujících, zejména v úseku Jihlava–Znojmo, a byl v roce 1993 zrušen. [zdroj]
