V severním výběžku okresu Opava na hranicích s Polskem leží Sudice.
Podle první písemné zprávy prodal roku 1327 opavský kníže Mikuláš Sudice dominikánskému klášteru v Ratiboři. Už v roce 1330 se však vlastníkem stává Jindřich Svojše ze Sudic. Sudice byly samostatným statkem, ale sídlili zde i drobní zemané. Ve 14. století je zde vybudována tvrz, jejichž majitelé se střídali. V 1. polovině 16. století vlastnili Sudice Žerotínové, kteří je povýšili na městečko.V roce 1533 koupily Sudice dva evangelické rody Macákové z Ottenburku a Oderští z Lidéřova a byly rozděleny na dvě části. Majetek se opět spojil roku 1557 a majiteli se stali Oderští. V roce 1651 pravděpodobně vybudoval Jan Benedikt Panský na místě tvrze menší zámek, který pak po připojení Sudic k Dolnímu Benešovu roku 1774 rychle chátral. Roku 1786 jej proto Heneberkové nechali zbořit.
Od roku 1742 byly Sudice součástí Pruska. Původní dřevěný kostelík z roku 1821 byl přebudován v novogotickém stylu Josefem Seyfriedem a vysvěcen jako farní kostel sv. Jana Křtitele v roce 1906. V interiéru stojí za shlédnutí soubor obrazů J.Bochenka a dřevěný krucifix od B. Kafky. V roce 1990 byl celý areál kostela - farní kostel, ohradní zeď s branou, hrobka a fara s hospodářskými budovami, prohlášen kulturní památkou. Po připojení k ČSR připadly Sudice k okresu Hlučín, od roku 1928 okresu Opava. Na přechodnou dobu byly od roku 1975 k Sudicím připojeny Rohov a Třebom. V roce 1994 byl otevřen hraniční přechod do Polska. Při výjezdu z obce na tento přechod stojí zajímavá stavba pravoslavného kostela, nyní využívána evangelickou církví.