HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Historie obce Bohutín [ Historie (archivní dokument) ]

Název vesnice je odvozen od osobního jména Bohuta, jež je domáckou podobou některého složeného jména s komponentem Boh- a znamená "ves lidí Bohutových". Pečetním znamením obce bylo kolmo postavené krojidlo a radlice.

Počet obyvatel v Bohutíně se od 19. století neustále zvyšoval. V roce 1900 jich bylo přesně 400 a žili v 71 domech, v roce 1930 dokonce 493 ve 102 domech. Všichni byli české národnosti. Po druhé světové válce se odchodem části usedlíků do dříve německých obcí v okolí počet obyvatel sice částečně snížil, a to na 415 osob ve 115 domech v roce 1950, zato v průběhu příštích čtyřiceti let se téměř zdvojnásobil a sčítáním v roce 1991 zde bylo zjištěno 911 obyvatel, 129 domů a 266 bytů. Příznivý demografický vývoj a jeho mimořádná dynamika v poválečném období byl ovlivněn rozvojem olšanské papírny, jejíž objekty se částečně rozrostly i na bohutínský katastr. Továrna pro své zaměstnance postavila v Bohutíně několik obytných domů sídlištního typu.
V roce 1371 byl Bohutín (pod názvem Engeldorf jmenován jako součást bludovského panství. Za husitských či česko-uherských válek snad ves zpustla a před rokem 1492 byla nově osazena. V 16. století náležela k chromečskému statku a v šedesátých letech 16. století se dostala společně se sousedními vesnicemi Bartoňovem a Radomilovem do držení Fylčanů z Hrabové. V roce 1586 koupil Bohutín vlastník Chromče Zikmund Bukůvka z Bukůvky. Spolu s Chromčí se v roce 1658 vrátil Bohutín k Bludovu. Podle lánového rejstříku zde v roce 1677 hospodařilo 18 usedlíků a do roku 1834 se vesnice rozrostla na 78 domů se 401 obyvateli. Již v roce 1836 začalo vyučování v soukromých domech a v roce 1865 byla postavena školní budova.
Po roce 1848 připadl Bohutín k šumperskému politickému i soudnímu okresu. Stále více bohutínských obyvatel nacházelo zaměstnání v olšanské papírně a tato skutečnost se projevovala výraznou politickou prioritou sociálně demokratické strany. Po vzniku československého státu se část zdejších obyvatel přidala k nové národní církvi a ta zde založila náboženskou obec. V meziválečném období byl v provozu kamenolom a počátkem třicátých let se kutalo na měděnou rudu. Jak již bylo zmíněno, byl pro poválečný vývoj obce rozhodující bezprostřední kontakt s olšanskou papírnou. Bohutín překvapivě nebyl postižen formálně administrativními integracemi. Jen JZD založené až v roce 1957 bylo o pět let později připojeno k družstvu bludovskému. Lom na stavební kámen byl v provozu až do roku 1975. V roce 1990 měla obec železniční zastávku, nižší stupeň základní školy, ordinaci lékaře, ke stejnému datu zde byly prodejny smíšeného zboží, potravin a restaurace Bohutín

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 30.07.2003 v 09:29 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA