HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Třemešské rybníky [ Vodní plocha ]

Třemešské rybníky jsou jedním z několika málo zachovaných rybníků velkého severomoravského rybničního komplexu. Náleží k proslulé soustavě tunklovských rybníků z 15. století. Ovšem první zprávu o třemešských rybnících máme již z roku 1420, kdy se tu uvádějí tři rybníky s mlýnem. Je tedy nejvýš pravděpodobné, že třemešské rybníky vznikly již ve 14. století a náležely tedy opravdu k nejstarším vybudovaným rybníkům v našich zemích. Za Tunklů byla tato soustava ještě rozšířena na celkový počet pěti rybníků a úzce souvisela s celým komplexem rybníků tehdejšího rozsáhlého zábřežského panství, jehož přirozené rybniční centrum tvořil Závořický rybník u Postřelmova.

Teprve v 19. století v rámci hromadného vysušování rybníků byly postupně čtyři z těchto rybníků zrušeny, takže dnešní třemešský rybník zůstává jediným pozůstatkem důmyslného rybničního komplexu předcházejících staletí.

Pro zpevnění hrází byly používány domácí druhy dřevin s bohatě vyvinutým a mohutným kořenovým systémem. Na hrázích se střídaly dřeviny tvořící typické hlavní prvky naší rozptýlené zeleně v krajině, tj. lípy srdčité a duby letní. Lípy se svými srdcovými kořeny a duby s mohutnými kůlovými kořeny tvořily kompaktní celek napomáhající zvýšení pevnosti a vodotěsnosti hrází. Exempláře, které se na hrázích zachovaly, patří spolu se stromořadími a jednotlivými stromy v areálu zámku na Třemešku a v okolí bývalých hospodářských budov zámku mezi nejstarší a nejmohutnější stromy na Šumpersku. Největší jírovec (kaštan) dosahuje obvodu 345 cm, výšky 25 m a stáří kolem 200 let, lípa srdčitá má obvod 560 cm, výšku 29 m a stáří 400 let, dub letní obvod 400 cm, výšku 25 m a stáří 400 let.

Lokalita třemešských rybníků je místem výskytu mnoha rostlinných a živočišných druhů. Hladina rybníka je pokryta okřehkem vodním, na březích a podél odvodňovacích a napájecích příkopů roste kosatec žlutý, rdesno obojživelné a několik druhů ostříc. Vzácným rostlinným prvkem je tu teplomilná závitka mnohokořenná, podobná okřehku vodnímu. Můžeme tu vidět chráněné druhy obojživelníků, a to rosničku zelenou, ropuchu obecnou, ropuchu zelenou, dále skokana hnědého a kuňku ohnivou. Vhodný úkryt tu nachází pěníce pokřovní, rákosník obecný, slípka zelenonohá, na vodní ploše, zejména podél ostrůvku, uvidíme kachnu březňačku, lysku černou, čírku obecnou a lžičáka pestrého.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Vodní plocha
AKTUALIZACE: Uživatel 1176 (Archivní záznam) org. 49, 08.02.2008 v 11:00 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA