HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Hranická propast [ Propast ]

Teplice nad Bečvou

HRANICKÁ PROPAST REKORDNÍ

Zpracovala: Barbora Šimečková, 8.3.2017

 

Hranická propast je s celkovou naměřenou hloubkou 473,5 m nejhlubší propastí České republiky. Díky naměřené hloubce vody 404 m je zároveň nejhlubší zatopenou propastí světa. Jejího dna však stále ani zdaleka nebylo dosaženo.

Nachází se v Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic, kterou protíná naučná stezka a dvě turistické značky. Pěší přístup je možný od železniční stanice Teplice nad Bečvou nebo od autokempu v Hranicích.

Nová vyhlídková plošina vybudovaná v roce 2015 umožňuje nádherný výhled na jícen Propasti dlouhý 104, široký 34 a hluboký 69,5 m. Zdánlivé dno jícnu tvoří zelené Jezírko, ale Propast pokračuje obřími zatopenými prostorami podstatně hlouběji.

 

Od nepaměti se objevuje v lidových pověstech, které přičítaly její vznik nadpřirozeným silám. Nejčastěji byla nazývána prostě Propast. První písemná zmínka o Propasti pochází z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. Pod stejným názvem ji zakreslil J.A. Komenský do Mapy Moravy v roce 1627, je nejstarším krasovým jevem v ČR zachyceným kartograficky. Od 60. let 20. století se spontánně rozšířilo asi nejvhodnější pojmenování Hranická propast, které je dnes oficiálním geografickým pojmem.

 

Hranická propast vznikla hydrotermálním krasovým procesem. Jde o netypický způsob krasovění, při němž prostory vznikají směrem zezdola nahoru. Je zároveň i důvodem extrémní hloubky Propasti. Krasovým činitelem není voda, ale vlažná kyselka silně proplyněná oxidem uhličitým, která vystupovala z hlubokých puklin a rozpouštěla zespodu vápencový masiv. V případě Propasti vyleptala dutinu ve vápenci natolik, že došlo ke zřícení tenkého stropu a otevření dutiny na povrch. Propast je zaplavena kyselkou, pouze při hladině se udržuje malá vrstvička povrchové vody.

 

První neúspěšné pokusy o změření hloubky Propasti jsou popsány již v roce 1580 a trvaly do poloviny 20. století. Průlom nastal až s nástupem potápěčského průzkumu, který byl zahájen v roce 1963. Nejhlubší ponor uskutečnil v roce 2015 Krzysztof  Starnawski do hloubky 265 m. V září 2016 dosáhl dálkově řízený robot ROV GRALmarine hloubky vody 404 m, čímž se Hranická propast stala nejhlubší zatopenou propastí světa.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Propast
AKTUALIZACE: uživatel č. 260 org. 56, 14.03.2017 v 13:37 hodin

Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA