|
Ohlédnutí... 15 let Folklorního sdružení - tentokrát o NKPFolklorní sdružení ČR si v letošním roce připomíná 15. výročí svého založení. Při této příležitosti chceme v následujících číslech časopisu uvádět nedlouhá ohlédnutí za "tradicí" významných počinů sdružení.
V tomto čísle uvádíme článek věnovaný Národnímu krojovému plesu, v čísle 4/2005 bude příspěvek o celostátní soutěži Zpěváčci, v dalším čísle o dětských zemských přehlídkách a významu folklorních festivalů a poslední číslo přinese pohled na dosavadní ediční činnost sdružení.
Tradice Národního krojového plesu
Jedním z řady zdařilých projektů, kterými během své patnáctileté působnosti obohatilo Folklorní sdružení ČR naši republikovou kulturní a společenskou scénu, je dnes tradice Národních krojových plesů FoS ČR.
Vznikla v roce 1997 ze společného podnětu tehdejších dvou nejvyšších představitelů sdružení (Z. Pšenica, F. Synek) jako možnost společenského, přátelského a nepracovního (řekněme spolkového) setkání zástupců členských folklorních souborů a folklorních festivalů. Již tehdy vyhlašovatelé dobře odhadli další vývoj a ohromný nárůst popularity tohoto typu plesu, jenž doposud nemá svým zaměřením v naší zemi a snad ani v Evropě obdobu. I proto jej celkem vhodně a záměrně hned v prvním roce situovali do centra České republiky na Horácko, kde navíc ve Žďáru nad Sázavou "objevili" (díky znalostem V. Dekana) pro potřeby tohoto kulturního projektu velký společenský stánek. Zdejší Dům kultury sice v prvním roce konání plesu (1998) více než přeplněn zel při účasti necelých 400 návštěvníků i účinkujících z velké části prázdnotou, čímž spolková pokladna trpěla ztrátou finančních prostředků,leč vytrvalost a poctivá přípravná práce celého početně nevelkého týmu programových a organizačních pracovníků, pomoc a spolupráce města Žďár nad Sázavou i Horáckého folklorního sdružení přinesly v následujících letech své ovoce.
Přiznejme ovšem, že cesta k tomuto výsledku nebyla lehká a vedla přes nezdary a organizační i programové omyly. Vzpomínáte? První ročník se konal až dlouho po masopustu, což se (dle mnohých) odrazilo v malém počtu návštěvníků. Po této zkušenosti jsme se k tomuto termínu již nikdy nevrátili. V premiérovém roce hrála vedle dechové kapely hudba moderní, což lze nyní také považovat za prohřešek. Několik let se nedařilo dobře organizovat občerstvení účinkujících a návštěvníků. Na různých místech byť rozlehlého domu kultury jsme marně vyhledávali nezbytné šatnové prostory. Dva tři roky nám trvalo, než jsme správně zorganizovali (také díky nezištné pomoci místních ze souboru Studánka) tombolu, prodej lístků i vlastní vydávání či losování hlavních cen. Stále častěji jsme se potýkali s rezervací míst pro VIP hosty nebo řešili problém s nečekaně nadbytečným počtem zvaných (a především nezvaných) účastníků na rautu... Jindy jsme nemohli (přestože jsme to slíbili) souborům přispět na dopravu. Tolik jen některé, již překonané dřívější nedostatky našeho plesu.
Byly i příjemnější a veselejší momenty; ale nechci připomínat ty obecně známé... Nebo ano? Třeba tento: v prvním roce byla na konci plesu sedmička kvalitního značkového (a navíc moravského) vína za 35,- Kč, o rok později se půllitr sponzorského piva Ježek prodával (opět po půlnoci) za pětikorunu! Či jiný? ...některé roky se za všeobecného veselí a radosti většiny účastníků tančilo až téměř do čtyř ráno, a to všechno navíc spojené s oslavou titulu miss celými (nejmenovanými) soubory?!
Možná i proto se od čtvrtého ročníku (rok 2001) ples stal opravdu známým a oblíbeným nejen mezi členy folklorních souborů většiny národopisných oblastí ČR, ale hlavně na Horácku a především v místě konání nacházel stále více svých příznivců a obdivovatelů. Jejich počet se postupně zvyšoval (ročně v průměru o 100 návštěvníků - diváků i VIP hostů - a účinkujících) až k letošnímu číslu více než 1.200 přítomných osob. Kapacita sálu žďárského kulturního domu se tak naplnila a jen stěží můžeme nyní předpovídat, jak dál vyřešíme pokračující návštěvnický trend. Ohlas plesu a zájem veřejnosti určitě nemalou měrou přispěl k trvalému zlepšení forem spolupráce a pomoci nejen ze strany místních podnikatelů, představitelů kraje Vysočina nebo města samotného, ale i sponzorů z řad významných firem s místní či celostátní působností.
Také samotná příprava plesu se v těchto souvislostech rok od roku zkvalitňovala a prohlubovala. Početně se rozšířil (původně pětičlenný) kolektiv organizátorů, výrazně se zlepšila propagace (tomu napomohla spolupráce s výtvarnicí R. Krčmařovou a TG TISK s.r.o. Lanškroun) a postupně vykrystalizoval program plesu, jenž stavěl na krojové bohatosti, proměnlivosti, pestrosti a kráse naší země. Nosné pilíře programu (v letech 1998 - 2004 jej vytvářel V. Fabišik) tvořily, kromě předtančení Českou a Moravskou besedou a tomboly, divácká soutěž o čestný titul Miss plesu (od roku 1999) a bohatá tombola, také úvodní promenáda souborů, uvítací představení horáckého souboru a noční vystoupení tří vybraných kolektivů s prezentací hudby, písní a tanců z Čech, Moravy a ze Slezska. (Připomeňme, že plesové ročníky 2003 a 2004 přinesly také vystoupení zahraničních hostů; v prvním případě ze Slovenska, ve druhém pak z Rakouska.) Ozdobou a trvalou součástí (od roku 2000) se stala účast řemeslníků, vyrábějících před zraky plesových hostů vybrané tradiční lidové výrobky.
Neméně významná je také skutečnost, že od samotného počátku realizace projektu Národního krojového plesu FoS ČR byla součástí večera účast představitelů našeho politického života, poslanců, senátorů, představitelů vlády i ministerstev České republiky, významných sponzorů, primátorů a starostů festivalových měst a obcí, později hejtmanů některých krajů i zahraničních hostů. Ples se tak stal jedním z míst jejich veřejného vyjádření vztahu k našim národním a lidovým tradicím a následně také k činnosti Folklorního sdružení ČR. Za významný úspěch považujeme skutečnost, že se předsedovi Folklorního sdružení ČR podařilo v posledních letech získat hlavní garanty plesu pro účast v kroji, čímž umocnili své uvítací slovní projevy, taneční kvality i vyjádření osobních pocitů. Tím se ples stal nejen spolkovým pro členy sdružení, ale především pro hlavního pořadatele, město Žďár nad Sázavou, kraj Vysočinu i pro širokou veřejnost akcí vysoce reprezentační a prestižní.
Letošní, v pořadí VIII. ročník Národního krojového plesu FoS ČR připravovaný obměněným a rozšířeným týmem organizátorů, jehož součástí bylo nejen přijetí VIP hostů a zahraničních delegací (přijely zástupci družebních folklorních asociací z Itálie, Bulharska, Španělska, Ruska, Slovenska, Polska a Rakouska) starostou města na Staré žďárské radnici a panem Kinským v prostorách zámku, ale také slavnostní raut se zdravicí pořadatel a sponzorů nebo večeře s hejtmanem kraje Vysočina, nejenže navázal na všechny klady této dosavadní novodobé tradice spolkové folklorní taneční zábavy, ale v mnoha ohledech její organizační a programovou stránku ještě rozšířil. Letošní VIII. ročník významně posílil již před tím vysoký kredit a celospolečenský význam Národního krojového plesu FoS ČR. Celkovému vyznění akce nebylo vůbec na škodu, že v programu byl upřednostněn jeden region, jímž bylo letos Valašsko, od něhož v příštím roce pomyslnou štafetu převezmou jižní Čechy. Výzdoba celého sálu bílými papírovými holubicemi i plesový úvod, umocněný prvky tradiční slovanské pohostinnosti a vítání hostů chlebem a solí, a předtančení, zdařile provedené společnou slavnostní polonézou (poprvé se netančily besedy), naladily hosty na "valašskou notu" a předznamenaly charakter dalších částí večera. V nich významné místo patřilo komponovanému představení živého valašského folkloru desítkami aktérů přímo na parketu velkého sálu domu kultury, jež bylo ústrojně doplněno videoprojekcí krás Valašska i tradic kultury a kraje. Zdálo by se, že toto dosti dlouhé společné vystoupení bylo na úkor taneční zábavy a veselí hostů, ale opak byl pravdou. Diváci představení Valašska přijali spontánně a místo pro vlastní tanec si našli v pozdějším čase. Program plesu měl však ještě další obměny. Místo volby Miss plesu se uskutečnila divácká soutěž o Nejsympatičtější taneční pár, místo nočního vystoupení více souborů byla zařazena pozvánka z jižních Čech, zkráceno bylo losování i vydávání hlavních cen (jejich počet byl nižší) a v souladu s tradičním průběhem valašských bálů také závěr Národního krojového plesu FoS ČR patřil rozverným valašským tancům a hrám, při nichž nejen dívky v krojích, ale i důstojné dámy neváhaly v rozvernosti a tanečním zaujetí téměř zalehnout ve svých róbách na parket tanečního sálu...
Dnes již můžeme říci, že také osmý ročník Národního krojového plesu FoS ČR byl zdařilý a velmi úspěšný. Jako jednoho z iniciátorů celého projektu a dlouholetého ředitele plesu mne tato skutečnost velmi těší. Letos poprvé jsem nebyl zatížen organizačními povinnostmi a mohl jsem si proto průběh plesu v klidu vychutnat. Byl jsem tomu rád a mělo to pro mne význam a nebývalé kouzlo. Zbylo mi více času na rozhovory s přáteli, více klidu na fotografování a oproti jiným večerům více časového prostoru k zapojení se do zábavy i tance.
I proto bych rád poděkoval všem, kteří takto zdařile velmi úspěšně navázali na předcházející tradici pořádání Národních krojových plesů FoS ČR a vyjádřil víru, že pořadatelé plesu budou bez emocí vnímat podněty, které povedou k dalšímu zlepšení jeho krásy a přispějí ještě více k jeho zvelebení a úspěchu.
František Synek DALŠÍ INFORMACE: Národní krojový ples SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
Zveřejněno 31.05.2005 v 20:01 hodin součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ® |
|