V sobotu 24. září 2005 slavnostně skončí plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu. V posledních letech dění na Schwarzenberském plavebním kanálu připravuje v rámci projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu folklorní sdružení Libín-S z Prachatic.

Proč právě folklorní sdružení organizuje akce u plavebního kanálu? V roce 1828 vydal tehdejší ředitel schwarzenberského panství Český Krumlov Ernst Mayer štíhlou brožuru s názvem Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v českobudějovickém kraji v Čechách. Popsal v ní nejen vlastní kanál, ale také provoz na něm. Mimo jiné píše:

"Vytahování dřeva vyžaduje tři sta až tři sta padesát dělníků, když má být dodržena rovnováha s vhazováním. V Horním Rakousku by nebylo možné takový počet lidí. Ale potřební lidé z krajiny kolem Strakonic v Čechách se každý rok ucházejí houfně a bez vyzvání ucházejí o výdělek. Přinášejí si velké rance s potravinami, které si připravují k denní potravě pod širým nebem během své práce. Mnohá ohniště, která si k tomu účelu udržují drobným dřevním odpadem, dávají skládkám dřeva vzhled polního ležení. Přístřeší na noc je zajištěno v dřevěných stavbách, kde na slámě ve dvojitých řadách nalézají odpočinek. Odměna je spočítána dle výkonu podle množství dříví vytažené z vody a srovnaného do dlouhých hrání a je vyplácena ve zdejší plavební pokladně. Vytvářejí se malé společnosti, které zastupují společné zájmy.
Tím je usnadněn dozor nad jejich činností. Vzhledem ke třídění měkkého a tvrdého dříví, 36-palcových a 30-palcových polen, výmětu a dřeva na vazačské nástroje musí být objednaní dozorci být v trvalém pohybu a pozornosti od pěti hodin ráno do sedmi hodin večer. Deštivé dny působí na postup prací a na lidi velmi nepříznivě, za prvé, protože stálým pohybem lidí po mastné půdě skladu dřeva vzniká spousta bláta, za druhé, protože místo neumožňuje žádný útulek, není možné ve volných chvílích usušit šaty. Člověk by věřil, že lidé, kteří velmi těžce pracují od pěti hodin ráno do sedmi hodin do večera, a v této době mají pouze jednu hodinu na oběd, vyčerpají všechny síly, žádostivě budou vyhledávat noční tábor. Protože je společnost smíšená z chasníků a děvčat, kteří si úmyslně z domova vzali citery, housle a v Čechách ještě obvyklé dudy, tančí se v oddělených skupinách dvakrát až třikrát do týdne na volném prostranství lidové tance, které v žádném případě nejsou vhodné k posílení unavených údů. Následující den bez nejmenší stopy opět s čerstvostí začínají a pokračují v práci."

Folklorní sdružení Libín-S přivedlo svým projektem lidové písničky a tance opět k plavebnímu kanálu. Součástí projektu jsou několikrát v roce pohádky z obou stran Šumavy v podání "pohádkové babičky" Heleny Svobodové a "skřítka ze Solné komory" Helmuta Wittmanna, ukázky lidových řemesel a především ukázky plavení dříví.

Letošní projekt finančně podpořený Evropskou unií a Česko-německým fondem budoucnosti za spolupráce s řadou partnerů a sponzorů začínal v polovině května folklorním setkáním, tuto sobotu bude končit opět folklorním setkáním a ukázkou plavení dříví.

Sobotní program začíná v poledne v bývalé osadě Růžový Vrch vystoupením folklorního souboru Libín-S, o dvě hodiny přečte plavební ředitel Hynek Hladík svůj letošní poslední plavební rozkaz:

Poté již plavci, kteří oblečení do tradičních oděvů, s dřeváky na nohou, se starým kloboukem na hlavě, měchuřinou s tabákem za pasem a s fajkou s ústech, přijdou z nedalekého Aigenu v Rakousku začnou vhazovat nedaleko sáhového kamene 110 na rakouském území polena do kanálu, aby se pak vydala směrem k hraničnímu potoku Ježová / Iglbach a dál do Čech. Když před dvěma lety proplouvala polena přes hranice, ptal se vždy plavební ředitel přítomných, jestli mezi nimi je nějaký celník. Občas se někdo ozval, když ne, bylo třeba plavené dříví přes hranice "pašovat". Nyní, když zmizela celní hranice mezi Rakouskem a Českou republikou, již se "pašovat" nemusí. Po zhruba čtyřech stech metrů pouti po hladině plavebního kanálu se polena letos na posledy budou vytahovat z vody.

Na úplný závěr letošní sezóny ještě zazní lidové melodie v bývalé osadě Růžový Vrch, pak budou sejmuty vlajky - schwarzenberská, rakouská, evropská, nakonec i česká, aby opět zavlály při zahájení plavební sezóny 13. května 2006.

Informace o ukázce plavení u bavorských hranic

V sobotu 17. srpna 2005 na Šumavě docela hustě pršelo. Po obědě sice déšť nebyl tak silný, přesto nepřestal. Přesto se odpoledne vydala řada turistů, převážně z Čech, několik i z Bavorska, k samotnému počátku Schwarzenberského plavebního kanálu nedaleko bavorské hranice. Od roku 1928 je žulový balvan upraven jako pomník staviteli tohoto plavebního kanálu - Josefu Rosenauerovi, který se v roce 1735 narodil ve Chvalšinách a v roce 1804 zemřel v Českém Krumlově.
Konala se zde jedna z posledních ukázek letošních plavení dříví. Hnědo-červeně zbarvená voda prudce proudila z potoka Světlá voda do plavebního kanálu. Když před druhou hodinou déšť téměř ustal, byla na břehu Schwarzenberského plavebního kanálu již téměř stovka diváků a skupinka plavců - lesníků z lesní správy Stožec Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Plavební ředitel česky a německy seznámil přítomné s historií plavebního kanálu, který byl původně postaven pro plavbu palivového dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí pod Svatým Tomášem k řece Große Mühl a po ní až k ústí do Dunaje, aby pak bylo dopraveno do císařského hlavního města Vídně. Celkem bylo za "zlatých časů" do Vídně dopraveno téměř osm milionů prostorových metrů dříví. Tolik dřeva by zaplnilo budějovické náměstí do výšky sedmi Černých věží, tedy téměř pěti set metrů. Dříví plulo po hladině kanálu i po skončení "vídeňské" plavby v roce 1892 směrem k dřevoskladu u železnice z Českých Budějovic ještě v roce 1964. Pak se diváci stali na chvíli plavci, naházeli připravená polena do proudu v plavebním kanálu, která pak rychle plula ke Stockému potoku. Plavci měli po necelé půl hodině dost práce, aby vylovili polena z prudkého proudu.

Počátkem září byly uvedeny do plného provozu nové stránky projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu www.schw-kan.com. Za 16 dní provozu je navštívilo 371 hostů, kteří otevřeli 2224 stránek a stáhli 90,12 MB dat.

Nejvíce návštěvníků přichází z českých adres, ti otevřeli 1068 stránek, na dalším pořadí jsou návštěvníci z amerických adres, následují adresy evropské, rakouské, německé, ruské, belgické. Překvapením jsou návštěvníci z Iránu, Kanady, Francie, Finska či Švýcarska.

Webmasterem webových stránek projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je VOJTa Herout.

[Editace článku: Luděk Šorm] Přehled návštěvnosti