Dílo rodačky z Velké nad Veličkou se stalo - jak už před časem uvedl zasvěcený odborník Karel Pavlištík - klíčem, který otevřel bohatou pokladnici moravských lidových tanců a dětského folkloru. Umožnil obohatit soudobou národní kulturu rozvíjením vzácných estetických a etických hodnot, které tato pokladnice skrývá. Zdenka Jelínková, čestná občanka Velké nad Veličkou a vyznamenaná mj. Medailí Františka Palackého, vykonala ve svém oboru dílo zakladatelské, které má pro moravský lidový tanec týž význam, jaký má pro moravskou lidovou píseň dílo Sušilovo a Bartošovo.

Základ má ve sběru tanečního a dětského folkloru na území celé Moravy včetně těšínského Slezska, Kravařska i u moravských Chorvatů, na Českomoravské vrchovině, na Chodsku, samozřejmě i na Slovensku, ale také u Lužických Srbů, v Polsku v oblasti slezských goralů či u české menšiny v Jugoslávii a v podrobném i trpělivém vyhledávání a studiu pramenných zpráv a popisů. "V terénu jsem pořídila přes 10.000 záznamů lidových tanců a jejich variant včetně folkloru dětského," svěřila se mi před časem. Výsledky studia a sběrů zpracovala a uveřejnila ve více než 450 publikacích, studiích a článcích. Z desetidílné videoencyklopedie Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska vytvářela šest dílů, natočených na deseti kazetách. Své poznatky předávala na školeních pro soubory, jejich choreografy a vedoucí. Byla jich více než stovka. Půl století se podílela na tvorbě programu mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici a výrazně obohatila i ostatní známé festivaly, slavnosti a přehlídky. Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou spoluzakládala a předsedala jejich programové raddě v letech 1984 až 1995. Založila přehlídku Mladé Horňácko a z její iniciativy se zrodila i tradiční přehlídka Brněnsko tančí a zpívá. Patří jí hold jako jedné z nejdůležitějších osobností poválečného folklorního dění v České republice.