PR Choltická obora (Choltice)
Přírodní rezervace Choltická obora představuje lesní porosty parkového charakteru a na ni navazující přirozený lesní porost, tedy les s přirozenou druhovou skladbou. Součástí rezervace jsou dva rybníky využívané k chovu polodivokých kachen; žije zde početná populace kuňky obecné. Jedná se o ekologicky pestré a geomorfologicky členěné území s roklí potoka. Je to taktéž významné biocentrum v jinak velmi intenzivně využívané zemědělské krajině.
V PR Choltická obora přežívají vzácné lesní druhy brouků např. roháč obecný, páchník hnědý a zlatohlávek skvostný. Hnízdí zde holub doupňák, kavka obecná, strakapoud malý a další. Ve starých dutých dubech žije dokonce kolonie netopýra rezavého.

Na území mikroregionu Podhůří Železných hor jsou chráněny dva unikátní geomorfologické jevy, a to výron spilitové lávy PP Skalka u Sovolusk a PP Meandry Struhy.

PP Skalka u Sovolusk ( katastrální území Sovolusky)
V odkryvu opuštěného lomu je suk spilitové lávy. Tento zvláštní tvar vytvořila láva, která se prodrala ve starohorách až na zemský povrch a prudce zchladla v kontaktu s mořskou vodou. Sovoluský suk se zachoval díky tvrdosti hornin, ze kterých je složen, zatímco okolní měkčí horniny byly časem oderodovány. V minulosti se zde těžil kámen. Opuštěný lom a okolní skalky jsou zarostlé spontánně vzniklými porosty charakteru habřiny. Jedná se tak o zalesněný vyvýšený ostrůvek v polích.
V bylinném patře převažují teplomilné druhy rostlin jako např. bukvice lékařská, ostřice chlumní, smldník jelení, mochna šedavá a další. Z živočichů zde žije hodně ještěrek obecných. Hnízdí zde také ťuhýk obecný, sedmihlásek hajní, pěnice pokřovní a hrdlička divoká.

PP Meandry Struhy ( katastrální území: Bezděkov, Valy nad Labem, Veselí u Přelouče)
Jedná se o jeden z posledních přirozených toků v Polabí. Jeho hodnota spočívá právě v tom, že nebyl regulován, napřímen, jako valná většina ostatních. Kolem něj roste i lužní les, který byl založen na místě bývalých rybníků. Jedná se o jilmový a topolový luh, který na sušších místech přechází do habrových doubrav. Částí koryta je i uměle vybudovaná soutěska v 16. století. K její výstavbě se přistoupilo kvůli záplavovým vlnám ze Železných hor, které ohrožovaly rybníky v okolí Lepějovic a Valů. Umělé koryto Struhy - Zlatotoku bylo nákladně zahloubeno do slínového podloží Bílého kopce a vede po vrstevnici. Jeho šířka je 8 až 10 m a hloubka kolem 6 m.
Roste zde například kosatec žlutý, dymnivka dutá, orsej jarní a jiné. Lokalita je významným hnízdištěm ptáků. Žije tu pěnice černohlavá, pěvuška modrá, rákosník zpěvný. V březích sídlí ledňáček říční. Ve vodách struhy najdeme i pstruha potočního a mřenky obecné. Z motýlů zde poletuje babočka osiková a jilmová.

PP Mělické Labiště (katastrální území: Mělice, Opočínek)
Jedná se o nejlépe zachované labské rameno v pardubickém okrese. Toto mrtvé rameno na pravém břehu Labe vzniklo uměle při napřimování jeho toku ve 20. letech 20. století. Rameno je pravidelně zaplavováno vodou z Labe. Na hladině zde roste množství vodních rostlin včetně vzácných druhů.

Památné stromy
V parku v Cholticích roste památný strom dub letní starý asi 400 let.
350 let má dub letní u silnice mezi Klenovkou a Přeloučí.
U koupaliště v Přelouči je památný strom dub letní starý 150 let.
500 let staré torzo dubu najdeme u sportovního areálu v Cholticích.
O něco mladší, torzo staré 450 let, je mezi Veselím a Valy nad Labem v lesním porostu.

Pískové duny
Dá se říci, že severní hranici mikroregionu tvoří řeka Labe. Z labských teras bylo větrem vyváto obrovské množství písku, který vytvořil pískové duny. Jejich zbytky se zachovaly u Břehů.

Bílý kopec
Bílý kopec u Bezděkova tvoří mořský šelf se zbytky mořských živočichů.

Brložská rokle
V údolí k Pelechovu v lomu je ukázka příbojového břehu křídového moře. Křídové moře zalilo v druhohorách, tedy před 100 miliony let, obrovské území naší republiky: celé střední, severní a východní Čechy. Některá vyšší místa z moře vystupovala, tak i dnešní Železné hory byly velkým ostrovem. Nedaleko Brlohu můžeme pozorovat, jak pradávný mořský příboj opracovával břeh. Na takových místech nalezneme vápnité usazeniny s valouny tvrdých hornin a vápence s množstvím zkamenělých živočichů. Vápnité usazeniny vznikly z uložených schránek uhynulých živočichů.

zatopené lomy v Raškovicích
V 15. století se rozvinula specializovaná těžba kamene na výrobu mlýnských kamenů v okolí Raškovic. V 17. století byly tyto křemencové lomy nejlepší na výrobu mlýnských kamenů v celých Čechách a zásobily stovky mlýnů. Lomy zanikly ke konci 18. století. Těžba kamene zde do krajiny zasáhla a její pozůstatky můžeme vidět dodnes. Ovšem s důsledky těžby v dnešní podobě se to nedá srovnat. Opuštěné lomy zalila voda, jejich okolí je dnes zarostlé a jedná se o velmi romantická místa.

břehový porost Jeníkovického potoka z Dolních Raškovic do Nákle
Na území mikroregionu má Jeníkovický potok jako jeden z mála výraznější břehový doprovod, který se neomezuje jen na úzký pruh keřů, popř. stromů kolem něj.

[Editace článku: správce systému] Přehled návštěvnosti