V roce 2005 oslavil Etnologický ústav Akademie věd sté výročí své činnosti. Vznikl na základě výsledku sběratelských akcí, kterými čas od času rakouskouherská monarchie získávala přehled o hudebnosti svých poddaných.

První vyplynula z nařízení na přelomu 18. a 19. století a nahlížet do jejích dílčích výsledků měl možnost pravděpodobně už Mozart při svých cestách, kdy se stavoval v Sadské u přítele regenschoriho. Zahrnujeme ji pod společný název Guberniální sběr (z roku 1819) a vděčíme jí za záchranu mnohých písní, znějících dodnes. Postupně se s jejími regionálními podobami seznamovali naši buditelé na začátku 19. stol. a čerpali z ní už renomovaní sběratelé typu Čelakovského a Erbena. O sto let později vznikly v rámci rovněž rakouské sběratelské a vydavatelské akce Pracovní výbory, v Čechách v čele s Otakarem Hostinským, na Moravě a ve Slezsku s Leošem Janáčkem. Po ustavení samostatného státu československého převzal péči o tuto stránku kulturní historie Státní ústav pro lidovou píseň, z nějž vznikl při Akademii věd v 50. letech minulého století Ústav pro etnografii a folkloristiku. Fondy, které shromáždil, přešly do dnešního akademického pracoviště, které se zabývá etnologií.

5.-7. října 2005 se konala v Brně mezinárodní konference s výslednými podklady pro sborník. Oslavy v Praze měly společenský charakter pod záštitou rakouského velvyslanectví, hlavní projev přednesl ředitel Etnologického ústavu L. Tyllner.

[Editace článku: Luděk Šorm] Přehled návštěvnosti