HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Výročí osobnosti města Tovačova

Výročí sto let od úmrtí Xavery Běhálkové
V úterý 8. 5. 2007 v 10 hodin bude zpřístupněna rozšířená expozice hanáckého lidového umění v prostorách tovačovského zámku. V letošním roce si připomínáme sto let výročí úmrtí významné sběratelky hanáckého lidového umění, písní a tanců, Františky Teresie Emerencie Xavery Běhálkové, z Tovačova, která má zásluhy na uchování lidových kulturních tradic regionu Hané.
Františka Teresie Emerencie Xavera Běhálková
Slečna Xavera, jak se jí všeobecně říkalo, byla dcerou tovačovského učitele Šimona Běhálka a jeho manželky Brigity rozené Kavkové z Klenovic. Narodila se 23. října 1853 ve staré tovačovské škole v témže pokojíčku, kde se v roce 1825 narodil hudební skladatel Arnošt Förchtgott Tovačovský. Měla dva bratry - Eduarda a Leopolda. Otec brzy zemřel (1859) a zůstala po něm vdova se třemi malými dětmi a téměř bez prostředků. Ujal se jich troubecký farář Pater Theodor Mayer, vlastenecký kněz, lidumil a dobrý člověk. Přijal vdovu i s dětmi na faru v Troubkách, aby mu vedla domácnost. Chlapce dal vystudovat na hospodářských školách, Xaveru dal učit hře na klavír, zpěvu a jazyku německému u pana nadučitele Loyky. Když vyšla školu, poslal ji do Prahy do německo-francouzského penzionu. Tam se seznámila se sestrami Annou a Zdenou Braunerovými, dcerami známého architekta Braunera. Nejvíce se sblížila se Zdenou, pozdější akademickou malířkou, která Xaveru často v Tovačově navštěvovala.
Po studiu na Vyšší dívčí škole v Praze a návratu do Tovačova působila jako učitelka ručních prací. Nejprve z vlastní záliby sbírala staré výšivky, součástky hanáckého kroje a keramiku. Žila na faře u P. Mayera, přátelství s P.Tomášem Wiedermannem jí pomohlo seznámit se s významnými osobnostmi českého národního života. Po návštěvě dr. Wankla (předseda Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci) v Tovačově byl její sběratelské činnosti dán určitý směr. Byl to také P. Wurm (poslancem za Kojetín od r.1861, olomoucký vikář a podporovatel vlasteneckého ruchu a národopisu na Hané), který ji nabádal, aby si všímala také lidových zvyků, písní a tanců, které na Tovačovsku ještě nebyly podchyceny a zapsány a byly by upadly do zapomenutí.
Její skvělé nadání hudební jí umožnilo zachytit a zachránit od zániku mnoho písní a tanců. Spolupracovala s Wanklovými, slečnou Bakešovou i Leošem Janáčkem na vydání třech sešitů nazvaných Národní tance na Moravě (Brno 1891-93). V Tovačově založila národopisnou skupinu, nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovala výroční a rodinné zvyky (Královničky, Přístky na Tovačovsku, Dožínky, Hanácké právo, Svatba,...). Skupina poprvé vystoupila v Tovačově na oslavách Arnošta Förchtgotta-Tovačovského (1889). Ve své národopisné činnosti pokračovala až do své smrti dne 28. dubna 1907, kdy podlehla vleklé a těžké chorobě. 1. května měla pohřeb, pochovával ji na její předsmrtné přání Pater Tomáš Wiedermann.
Při hodnocení a pochopení životního díla Xavery Běhálkové v rámci dobového vývoje, vytěžení ideových i estetických prvků pro dnešek i pro budoucnost a prosazování národní kultury je stále aktuální a nutné i v dnešní uspěchané době. Nakonec otázka pro pozorného čtenáře. Kolikrát se opakovalo od úmrtí Xavery Běhálková stejné snažení v Čechách jaké vyvíjela Xavera a její současníci?
Čerpáno z knihy Gustava Voždy: "Xavera" vydané 2003 s pomocí regionu Věrovany, Judr. J. Krempla, p. K. Šálka a Mgr. O. Nimmerfrohové. Čtenářům je k dispozici v tovačovské knihovně.

Zdena Ludvová

Krojová skupina z Tovačova ze zvykoslovné slavnosti z Brna1895
Krojová skupina z Tovačova ze zvykoslovné slavnosti z Brna1895
Františka Xavera Běhálková -Sběratelka hanáckých krojů, výšivek, keramiky a zvyků
V neděli 5. května r. 1905 přijela do Brna slečna F. X. Běhálková se svou hanáckou družinou chlapců a děvčat z Tovačovska, aby ukázali v budově Národního divadla, "jak bylo na Hané za stara". F. X. Běhálková byla již v tu dobu známá jako horlivá sběratelka hanáckých krojů, výšivek, keramiky, zpěvů a tanců.
V Brně předvedl soubor tento program:
1. Hra na kamenný most: Tance - Tovačov, Holubička, Sekerečka, Zahradník, Tetka, Coufavá, Silnice, Šoustavá, Šáteček, Malení, Kanafaska, Rožák, Troják, Trojky, Kalamajka, Káča, Dráteník, Legátková, Kukačka. Tyto tance tančily Hanačky v starodávných bílých šatách.
2. Následovaly tance v lipských šátcích "na růže" zavázaných a v přerovských zástěrách: Trnka, Cimbálek, Kolíbavá, Valaška, Litery, Pastýřka, Volek, Ouzká cesta, Stodolenka, Jetelinka, Věneček, Pleskavá, Lesňačka, Ověvaná, Tovačovské hatě. Po tancích předvedli svatební zvyky z Tovačova a okolí: Námluvy, Odpros nevěsty, Odpros nevěsty sirotka.
3. Po těchto zvycích vystoupily tanečnice v krásných krojích s bohatým vyšíváním a zatančily: Annovská, Pilařka, Vodička, Vojáček, Osmičky, Kadlcká, Židovka, Čelčická, Mysliveček, Podkověnky, Kolo, Vranky, Hastrman, Vzteklý Janek a Marš.
Soubor tvořili chlapci a dětčata z Tovačova, Troubek, Biskupic, Klopotovic, Oplocan, Hrdibořic, Annova, Hrubčic, Ivaně, Nenakonic a Arnoštova. Brněnské vystoupení bylo přehlídkou usilovné práce Xavery, kterou zachránila lidovou kulturu hanáckého kraje.
Co tanec, zpěv nebo zvyky byly klenotem hanáckého lidu a je velká škoda, že město Tovačov nemělo zájem a nenašlo místo k umístění a zachování těchto památek. Připustili, aby sbírka byla rozdělena a uložena v okolních muzeích, např. v Prostějově, Olomouci a jinde.
Vystoupení souboru v Brně navštívil hudební skladatel Leoš Janáček a po domluvě s Xaverou začal dojíždět do Tovačova, aby podchytil tyto tance a hlavně zpěv. Tyto se objevují v jeho díle "Moravské tance". Tanečně při jeho návštěvách vystupovala slečna Dudková, která na tuto dobu vzpomínala ještě v pozdním věku, při mé návštěvě u ní doma.
V padesátých letech se o obnovu práce F. X. Běhálkové s úspěchem pokusila učitelka paní Milada Ženčáková a ani ona nenašla v Tovačově velkého pochopení u vedoucích činitelů města v oblasti kultury. Bylo to nepochopení nebo dokonce závist nad úspěchy její práce? Zatímco okolní hanácké soubory pokračovaly v zachování tradic hanáckého lidu, v Tovačově soubor zanikl.
Pozn. Část tohoto pojednání převzato prostřednictvím p. Lad. Nováka z práce Jana Zbořila, uveřejněné ve Vlastivědném sborníku v roce 1931. Pan L. Novák je zapálený sběratel historických událostí v oblasti Tovačova i Hané. Děkuji mu!

Zapsal Boh. Venclík

8. 5. 2007 bude zpřístupněna rozšířená a upravená expozice folklóru v tovačovském zámku k výročí 100 let úmrtí osobnosti města Tovačova, Xavery Běhálkové, sběratelky hanáckých lidových písní, tanců, výšivek a keramiky.
Pořadatelem výstavy je Městský úřad v Tovačově, tel. 581731301.

Zdena.Ludvova@seznam.cz
tel. 606724971

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Hatě, folklorní soubor
Zveřejněno 01.05.2007 v 22:44 hodin

Copyright 1998-2023 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
    FOLKLORNÍ AKCE
      TURISTIKA