Smaží se koblihy, symbol slunce, boží milosti a pochovává se basa. Tím končí bály a tancovačky. Muziky si zahrají zase až o Velikonocích. Tradice pochovávání basy, kterou udržovali hasiči a jiné zájmové skupiny, se zachovala na Frenštástku dosud.

V restauraci Siberia, na okraji Frenštátu p.R., se vzhledem k současnému hektickému způsobu života, pochovávala basa až v sobotu 28.2.2009. Masopustní průvod s tradičními maskami pohřebenářem, medvědem, kominíkem a dalšími obcházel místo vesnických stavení jednotlivé stoly v sále. Cérky a ogaři z Valašského souboru Sedmikvítek, kteří akci pořádali, zpívali, tančili a vyskakovali na len i konopě. Po veselé taneční zábavě se rozloučili s basou- Barborou, která v testamentu na nikoho z nich nezapomněla a odkázala jim vše co měla, včetně své prohnuté kobylky, ošmechtaných žíní ze smyčce i otlučeného futrálu.

A že pochovávání basy není jedinou tradiční akci vztahující se k životu lidí u nás pod horami v dobách dávno minulých, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici se rozhodl, některé z těchto akcí zaznamenat. Právě zde se ukáže, jak se v dnešní době tančí figurální i točivé valašské tance, z nichž část Národní ústav lidové kultury dříve zaznamenal, nejen na Valašsku, ale v celé naši vlasti.

Sousedé, kteří se v hospodě sešli si společně se Sedmikvítkem zatančili, zazpívali a pobavili se. Odcházeli velmi spokojeni a natěšení na další akci, kterou bude Valašský soubor Sedmikvítek pořádat. Chtěli by, aby to byla šmigrustová zábava, samozřejmě zase v Siberii.