HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Náš rozhovor s místopředsedou FoS ČR

První místopředseda Folklorního sdružení, Ing. Petr Dobrovolný, pochází ze Žalhostic v okrese Litoměřice. Studium na Vysoké škole ekonomické v Praze (1966 - 1971) spojil mimo jiné také se zájmem o lidovou kulturu a folklor. Zaujetí pro tyto fenomény kultury mu vyplňuje každou volnou chvíli již více než 30 let. Nejprve to byla práce i "funkce" ve Vysokoškolském souboru Zdeňka Nejedlého při VŠE (dnešní Gaudeamus), později Soubor valašských písní a tanců Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm, mimo jiné též jako organizační vedoucí. Soukromý podnikatel P. Dobrovolný kromě toho že od počátku významně spolupracuje s Folklorním sdružením ČR (místopředsedou byl zvolen již na ustavující valné hromadě FoS ČR v roce 1990), je také od roku 1992 předsedou Spolku přátel souboru Radhošť a působí také v mezinárodní organizaci IGF.
Petře, většina členů Folklorního sdružení ČR Tě zná jako člověka pro folklorní hnutí zapáleného a věci oddaného. Co Tě vedlo k tomuto přesvědčení a stanovisku?
Nechtěl bych tuto otázku příliš bagatelizovat, ale musím přiznat, že to, jak jsem se dostal k folkloru nebylo nic cíleného. Jak vyplývá z výše uvedeného, pocházím z prostředí, které je po folklorní stránce velice řídké a v době mého mládí mi byl mnohem bližší Karel Hynek Mácha. Pojem "folklor" jsem snad do té doby ani neslyšel, možná "lidovka = dechovka", a to nebylo nic, co by mne zaujalo.
S lidovým tancem jsem se potkal až na vysoké škole, když jsem úspěšně absolvoval přijímací testy do Vysokoškolského souboru Zdeňka Nejedlého, a to jsem až do poslední chvíle netušil, že se jedná o taneční složku folklorního souboru. Nicméně zůstal jsem a zpětně už nedokáži definovat proč. Snad díky lidem, kteří tehdy tvořili členskou základnu souboru, pro jejich kamarádský přístup k nám začátečníkům.
Z počátku to pro mne byla vedle sportu jedna z pohybových aktivit pro vyplnění volného času. Hlavně fotbálek před a po zkoušce a závěrečné pivko v nedaleké hospůdce, to byly převažující dojmy. A také pestrá náplň nácviků - tehdy byl pro soubor typický repertoár tzv. "od Šumavy k Tatrám". Teprve postupem času přicházely akce jako Moravský ples v Praze, Strážnické slavnosti, Tvrdonice a další.
A také první možnost vycestovat do zahraničí, za tzv. "železnou oponu", a poznání, že folklor není pouze domácí fenomén. A to nejdůležitější - setkávání se s lidmi, s lidmi zapálenými pro věc, skromnými, dobrosrdečnými a nevím jakými dalšími vlastnostmi definovat ten zvláštní fenomén, který by výstižně charakterizoval lidi žijící lidovým uměním. Jednou, až budu dospělý a budu mít čas, tak o tom třeba napíši vědecké pojednání, neboť se domnívám, že tito lidé mají společné geny, bez ohledu na to, z kterého kouta Evropy pocházejí. Ale bez legrace. Čím jsem starší, tím více jsem bytostně přesvědčen o tom, že každý člověk by měl něco vědět o místu, kde přišel na svět, kde žije, vstřebat něco z životního stylu a vědění předchozích generací a s tímto vědomím a hrdostí teprve vstupovat do světa. Jsem přesvědčen o tom, že ten, kdo se naučí od svých předků postavit dům, vypěstovat strom či vinnou révu, zkrátka pracovat a při tom si zazpívat, nemůže být špatný člověk. Myslím, že folklor je hlavně o tom vážit si práce druhých a umění upřímně se radovat z dobře vykonaného díla. A já se jen snažím přispívat k tomu, aby se vytvářelo prostředí, které by, tak jako kdysi mne, mladého, vtáhlo a už nepustilo.
Lze vhodně propojit profesní zájem a povinnosti soukromého podnikatele s využitím volného času (najde-li se vůbec) pro práci v souboru, v regionu, ve Folklorním sdružení ČR a navíc také v mezinárodní folklorní organizaci IGF, a ještě mít čas na své nejbližší? Jaký je na to recept?
Nevím, nikdy jsem o tom takto nepřemýšlel. Všechno to považuji za běžnou součást svého života (moje žena v tom "jede" se mnou) a nejspíš bych měl problém, kdybych měl definovat pojem "volný čas".
Práci ve Folklorním sdružení ČR se věnuješ od počátků jeho existence. Můžeš se sám trochu ohlédnout a činnost sdružení dle Tvého úhlu pohledu zhodnotit?
Těžko něco dodat k hodnocení desetileté činnosti Folklorního sdružení, které přednesl na slavnostním zasedání k tomuto výročí dr. J. Štika a které bylo otištěno v mimořádném, sedmém, čísle časopisu Folklor. Považuji je za výstižné. Snad bych jenom podtrhl skutečnost vlastního vzniku této organizace, kdy poměrně včas rozevřela svůj ochranný "deštník" nad desítkami souborů, kroužků a skupin, které ze svého středu vyvrhly odborové organizace a na které orgány státní správy a místní samosprávy pohlížely s rozpaky, protože byly tehdejší politickou lobby označeny za přisluhovače minulého režimu.
Nu dobře, ale ne vše je přece úplně v pohodě. Výsledky jsou jistě potěšující, ale přesto, není za oficiálním pohledem přece jen něco, co by bylo dobré udělat jinak? Sám nejlépe víš, že to je otázka na celé hodiny nikdy nekončících diskusí "co by bylo, kdyby se nebylo bývalo bylo stalo"...
Mně osobně nejvíc mrzí, že se nám nepovedlo folklorní hnutí prakticky vůbec medializovat a v návaznosti na to, že jsme nebyli schopni pro ně zajistit větší finanční a materiální podporu. Ne že bychom se o to nesnažili, ale je to, jako bychom chodili kolem zakletého zámku. I přes to, že se představitelé našeho státu oficiálně hlásí k dokumentům UNESCO o ochraně lidové kultury, v našich veřejnoprávních sdělovacích prostředcích se to prakticky neprojevuje. Je samozřejmě pěkné, že existují a pracují státem řízené a financované instituce jako jsou například Ústav lidové kultury ve Strážnici nebo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a další, ale podle mého názoru je to žalostně málo k uchování dosud udržovaných a žijících lidových tradic a řemesel. Občas mne ze snu budí děsivá představa, že nás - folkloristy - současná konzumní společnost vehnala do jakýchsi "indiánských rezervací" a turisté nás tam přijíždějí očumovat jako vzácné exoty. Je potřeba hledat všemožné způsoby a metody, jak se podobné apokalypse vyhnout.
Folklorní sdružení ČR má zázemí v regionálních sdruženích po celé zemi. Nyní vznikly nové územně správní celky, které ovšem "našemu" regionálnímu (ani národopisnému) členění příliš nevyhovují. Co je potřeba nyní v našich regionech dělat především, abychom získali podporu těchto nově vznikajících vyšších správních jednotek?
Mně osobně smysl územně správního uspořádání uniká. Ale je tu a musíme se s ním, chtěj nechtěj, vypořádat. I s tím, že některá naše regionální folklorní sdružení budou působit ve více územně správních celcích. Snad dojde k uplatnění teze o tom, že tyto orgány budou blíže dění v příslušném území a že tedy budou moci lépe toto území spravovat a řídit. Pro nás bude nezbytné sledovat, jak naplňují usnesení o ochraně lidové kultury. Volit do těchto orgánů ty politické subjekty a osoby, které se ve svém volebním programu k "naší" věci budou hlásit. Prostřednictvím zástupců z regionálních sdružení navazovat kontakty s příslušnými úředníky a hledat cesty, jak podporovat folklorní hnutí. Za tímto účelem bude dobré postupovat společně i s dalšími organizacemi a občanskými sdruženími, které pracují s dětmi a mládeží. Protože principálně vyšším zájmem je nabízet dětem a mladým lidem jiné alternativy, než jsou drogy, prostituce a podobné "vymoženosti" tzv. svobodného světa.
To vše chce ovšem lidi nadšené a zaujaté pro věc. Takové jako jsi Ty a desítky dalších. Budou mít však ještě síly rozšířit své povinnosti? Jsou za nimi nebo mezi nimi další, kteří budou ochotni pomoci na nových "hejtmanstvím” společné nadregionální věci prosazovat a chuť za ně ztrácet čas? Není na škodu naší věci, našemu folklornímu hnutí, přílišná administratizace, přílišná potřeba neustále o "výsluní" bojovat, nadmíru usilovat?
Byrokracie byla, je a bude. To je prostě fakt a spíš musíme počítat s tím, že se vstupem do Evropské unie ještě poroste. Tuto stránku v naší činnosti nemůžeme opomíjet, zvláště chceme-li využívat finanční prostředky ze státního rozpočtu nebo z jakéhokoliv veřejného rozpočtu.
O tom, že se najdou lidé ochotní a schopní hájit společné "nadregionální" zájmy, jsem přesvědčen. Při dnešní všeobecně vysoké inteligenční úrovni si lze jen stěží představit, že budou zrovna v našich řadách "hroši" s omezeným rozhledem. Samozřejmě, že vždy budou místní zvláštnosti a zájmy, ale o ty nám jde, jinak by to naše folklorní nebe byly chudé.
Tolik některé z názorů našeho místopředsedy. O tom, jakým pracovním i časovým tlakům musí soukromý podnikatel a místopředseda Folklorního sdružení ČR Ing. Petr Dobrovolný denně čelit svědčí skutečnost, že když jsem jej požádal, aby si sám položil poslední otázku, jeho reakce byla krátká a příznačná: Jsem zcela vyčerpán!

Připravil František Synek

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 08.03.2001

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA