HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Lidová mluva pod Zelenou horou a na Valašsku

Dnešní jazyk lidový je plošší, jalovější a chudší, než byl jazyk našich babiček, povzdechl si v roce 1932 Karel Čapek.
Jeho známý výrok jsem neuvedla proto, abych naříkala nad stavem našeho jazyka, ať již v podobě spisovné nebo mluvené. Na jeho zjednodušování si ostatně nestěžují pouze Češi. S největší pravděpodobností bude jisté části současné české populace problém jazykového vývoje krajcvajc, ale co člověk zvídrní? Řeč našich prarodičů však obsahovala i slova poetičtější a subtilnější. Nastevři a roužni navazovalo jak atmosféru pohody, tak i tajemství zároveň. Z plzeňské mluvy naštěstí tato pobídka nevymizela. Co však tolik pranýřované germanizmy? I když mnohé poklesly na dno jazykového výraziva, najdeme mezi nimi i takové, jež nám budou znít při vzpomínce na naše prarodiče docela mile. Člověk zaměstnaný prací a každodenními starostmi neměl etymologické problémy, kep, pajer, šraubnzír, zanky a vůbec veškerý verkcajk byly pro něj nástroji každodenní nutnosti. Jistě mě každý čtenář rád doplní o další slova, připomínající domov a nejbližší okolí. V souvislosti s publikací, v loňském roce vytištěnou Státním okresním archivem v Rokycanech, však zůstaňme v oblasti Plzeňska, přesněji řečeno v jedné z obcí přeštického okresu. Jedná se o Skašov, proslulý domácí výrobou dřevěných hraček. V roce 1923 se zde narodil Josef Brand, plzeňským čtenářům známý řadou národopisných publikací. Většina z nich pojednává o životě lidových řemeslníků. Jak lze z výše uvedeného vytušit, doplnil autor svůj pohled do jejich domácí dílny i o stránku jazykovou. Povadlé květy (ba i bejlí) lidové mluvy krajiny pod Zelenou horou, tak se nazývá útlý svazek, obsahující čtvrt tisíce lidových výrazů s komentáři, jež jsou šťastným, odborně vedeným pokusem o jejich vysvětlení. Všechny byly zaznamenány v jediné obci. Škála jejich expresivity je široká, příslušnost k jednotlivým slovním druhům často problematická. Je např. nesnadné určit, kde končí podstatné jméno či sloveso a kdy začíná citoslovce. Nelze se proto divit, že v případě výrazů jako čiš! Nebo jadrného, pocit naprostého nihilismu vyjadřujícího - prdlajs, se autor raději vzdal klasifikace.
Nová kniha J. Branda, vydaná Obecním úřadem ve Skašově, není jen pouhým "milým čtením", jež nám zpříjemňuje vzpomínky na minulost. V regionální badatelské práci je dobrou motivací, příručkou hodnou následování.
První valašsko-český slovník obsahující zhruba 15.000 hesel dokončil počátkem tohoto roku sedmašedesátiletý Silvestr Kazmíř ze Vsetína, uvádí krátká zprávička Lidových novin ze dne 18. ledna 2001.Asi o 3.000 slov obohatil jeho vlastní unikátní sbírku slovník Jana Misarka ze Slavičína na Zlínsku, jehož dílo na lístcích bylo uloženo v krabicích ve vsetínském muzeu. Valašské výrazy sepisoval Kazmíř od studentských let, takže slovník vydává po padesátileté sběratelské práci. Byla to doslova jazyková archeologie. Zlí jazykové trousili, že Valaši potřebovali k životu 300 slov, když na sebe volali z hory na horu. Stejně tolik jich prý znali angličtí námořníci, řekl badatel a zdůraznil, že tuto nehoráznou lež jeho slovník jistě vyvrací.Zaznamenal jsem dokonce slova, jejichž význam je třeba ještě hledat, a také některé neznámé vulgarismy, dodal.
Marta Ulrychová a redakce

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 08.03.2001

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA