HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

A já su Synek fotograf

Kde se co folklorně významného a pozoruhodného šustne, pobíhá kolem akce s fotoaparátem kyjovský rodák František Synek (1956). Kdo čte Folklor, ví svoje. Osobně jsme se poznali při finále folklorních zpěváčků ve Velkých Losinách. Ujišťovali jsme jeden druhého, že se určitě musíme setkat. I stalo se. Ale kdy a kde až?
SYNEK František
František Synek
Pro nás oba to bylo milé překvapení. Cimbál trio Slezan ve složení primáš, cimbál břucháč a kontrabas bylo pozváno k účinkování během Týdne české kultury 2002 v Moskvě a mělo hudebně podmalovávat také výstavu fotografií Františka Synka, která byla jeho součástí. Organizátorka kulturních akcí v Českém centru v Moskvě Kateřina Novotná nás po příletu 27. 10. seznámila s dalším programem: Pánové, musím oznámit, že se termín jedné akce přesunuje, smutně sleduje naši reakci organizátorka. Sedíme totiž jenom co by kamenem dohodil od divadla, kde proběhla koncem října 2002 nesmyslná násilná akce. Prezident Putin ohlásil na dnešní den státní smutek, tudíž oslavy výročí samostatnosti Československa se konají až 29. října, dodala. I František Synek si o den později po příletu do Moskvy oddechl: Nemohl jsem nechat svoji Lúčku ve štychu při oslavách 25. výročí činnosti. Organizoval jsem celé oslavy, řídil program, ba aj hlídal kasu a na letadlo jsem odcestoval do Prahy přímo ze závěrečné besedy u cimbálu, konstatoval a změnu přijal s úlevou. Hned po příletu se bez odpočinku ujal řízení instalování své výstavy a ke spokojenosti vlastní i organizátorů vše stihl ještě v den příletu se svými dvěma moskevskými spolupracovníky během necelých šesti hodin.
V úterý 29. října bylo pilno. Muzikanti nastoupili dopoledne do předsálí našeho velvyslanectví a téměř dvě hodiny postupně vítali na 400 diplomatů z celého světa, kteří byli pozváni na oslavy naší státnosti. Franta fotil a zase fotil. I při následném rautu. Podvečer to bylo obráceně. Byl snímaný kamerami Televize kultura, fotografovaný žurnalisty, zpovídaný rozhlasovými reportéry. Dočkal se svojí první zahraniční výstavy! Na 100 barevných snímků jihomoravské krajiny, folklorních zvyků, souborů, dokumentů, reportáží ilustrovalo jeho všestrannost. Když si při vernisáži zazpíval verbuňk Co sa stalo kdysi... a poté i zatančil, měl návštěvníky v hrsti. Byla jich více než stovka.
Jako znalec Moskvy jsem jej chtěl zlákat do metra. Vůbec se nesvezl: Z pod zemi nic navrchu nevyfotíš. Nechal se pouze šourem zavést na Nový Arbat, k budově bývalého RVHP - nyní moskevského magistrátu, k "Bílému domu", zazuřil u Rudého náměstí obšancovaného policisty, vojáky, rozzářil se u znova postaveného chrámu Krista Spasitele. Pak prostudoval mapu, chodil sám (často celý den v nepřízni počasí a v dešti) podle ní, a tak obsáhl během týdne stavební zajímavosti a dění uvnitř Sadového kola - vnitřního dopravního okruhu Moskvy. Večer co večer kalkuloval, zda mu zbudou ještě nějaké svitky filmů. Fanatik i ve focení? Asi ano. Nejen on ví, že až historie dovede ocenit dokument. Uchvátily jej především krásně upravené památky moskevského centra, na které nejčastěji zaměřoval svůj teleobjektiv.
Jak se žije v Moskvě? Místo položených sestav betonových ploten jsou perfektní silnice, kde se ženou západní vozy včetně amerických nenasytných bouráků i v šesti proudech jedním směrem! Při cestě ze Šeremetěva II. jsem podvědomě tlačil pravou nohu k podlaze při přepravě k našemu dočasnému působišti. Řidič se usmíval - na to jsou už zvyklí, že osmdesátka je tu průměr a policajti zastavují až když jedete o deset více. Rychle se domluví a během pár vteřin je na tachometru opět 90. Rubl má dnes hodnotu 1 Kč. Ceny v dobře zásobených obchodech se rovnají našim, alkohol je téměř cenově nedostupný. Na Manéžním náměstí pod Kremlem je nový, luxusní, trojpodlažní, exkluzivně bájně podzemní supermarket á la Las Vegas, ovšem bez heren. Nejjednodušší dámské páskové botky v přepočtu z dolarové ceny za 10.500 Rb, kožichy milion a více. Mafiáni z prodeje briliantů, nafty, kožešin, zlata i bílého masa si to mohou dovolit. V blízkém okolí, v průchodech i podchodech, natahují ruce bezdomovci a žebráci ...
Jako pět fotbalových stadionů je tržnice Gorbuška. Ve třech podlažích elektronika, ale zejména pirátské nahrávky. Dal jsem nedávno po koncertě CD Heleně Vondráčkové za asistence Karla Gotta. Udiveně vyjekla, že to u nás ještě ani nevyšlo, že je to pro Vánoce 2002, osvětloval schopnosti místních prodejců CD správce Českého centra. Nosič koupil v areálu Gorbuška za 180 Rb. Konečně při návštěvě se tam najdou i specializované kóje na produkci z celého světa jakéhokoliv žánru s cenami od 120 Rb.
Cimbál trio Slezan se zástupci ČR v Moskvě 2002
Cimbál trio Slezan se zástupci ČR, Moskva 2002
V následujících dnech se další program Cimbál tria Slezan spontánně rozšířil o neúnavného zpěváka a tanečníka v jedné osobě. Hráli jsme v Mezinárodní investiční bance. Finančníci naznačovali miliardové obraty - v dolarech, nálada i občerstvení ohromné. Mezi bankéři vynikala osobnost usměvavého a vždy spokojeného společníka, jímž nebyl nikdo jiný, než Františkův bývalý kolega a kamarád, tajemník bývalé Folklorní asociace ČSFR a iniciátor vzniku Folklorního sdružení ČR, Jozef Bogdan. I s jeho asistencí jsme se dovnitř dostávali přes ochranku banky jako právě zlikvidovaný gang zlodějů. Ven už byli strážci povolnější. Přemlouvali nás dalším pozváním na skutečně posledních 100 gramů...
Při posledním vystoupení na nás na ambasádě už z dálky mával starý známý z předcházejících akcí - Vladimír Remek. V Moskvě pracuje sedmým rokem a oživuje obchodní styky s ruskou stranou. Čtenáři Folkloru budou jedni z mála, kdo se dozví, jak je to s osobní hygienou na palubě vesmírného korábu: V podstatě je to na principu trychtýře, podtlakové odsávání do nádob s úpravou recirkulace tekutin. Ale holky to mají složitější, doplnil. Tolik bývalý kosmonaut. To už se hrneme k pódiu. Doprovází nás skupina zpěváků z řad kruhu přátel Evropské unie. Mezinárodní společenství se bavilo dlouhé hodiny. Nikomu se jen tak nechtělo končit.
František Synek stíhal zpívat, tancovat, ale hlavně fotil a zase fotil. Možná ze snímků vznikne výstava o našem společném pobytu v Moskvě. Je také možné, že jeho další výstava poputuje i mým přispěním tentokrát do Polska. Určitě si to zaslouží.
P.S.! Basista Cimbál tria děkuje vedení Moskevské filharmonii za zapůjčení mistrovského kontrabasu číslo 6 a paní K. Novotné za zprostředkování.
A Františkovi Synkovi jen dobré světlo přeje

Zdeněk Ondrášek

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: SYNEK František
Zveřejněno 24.02.2003 v 11:31 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA