Také v tomto roce dostojí staroslavná pražská čtvrť Vinohrady svému jménu a spolu se sousedním Žižkovem uskuteční již třináctý ročník tradičního Vinohradského vinobraní. Ve dnech 24.-26.září rozevučí třetí pražskou část zpěv a tanec hodovníků, kteří okoštují letošní sklizeň.

Vinohradské vinobraní se do povědomí Pražanů vepsalo nejen hojností dobrého vína, ale také bohatým kulturním programem. Tak jako v minulých letech jsou i letos pro návštěvníky přichystána vystoupení špičkových rockových skupin (Buty, Mňága a Žďorp, Jiří Schmitzer), ukázky středověkých řemesel, žonglérské výstupy, šermířské souboje, rytířský turnaj na koních a ukázka sokolnických dovedností. Dojde i na středověkou torturu nehodného zlosyna a slavnostní průvod, ve kterém nebude chybět císař Karel IV. s chotí Annou Svidnickou. Návštěvníci budou moci změřit své síly v celé řadě vinařských soutěží.

Neobyčejně bohatá bude na letošním Vinobraní nabídka kvalitních folklórních souborů. Přímo v centru oslav na náměstí Jiřího z Poděbrad vystoupí v sobotu 25.9. od 1400 cimbálová muzika Franty Černého. Muzikanti vychází z lidové muziky moravského Slovácka, ale dokáží zahrát pěkně od podlahy třeba myjavské čardáše nebo písně z některých východoslovenských regionů. Skupina na sebe výrazně upozornila v televizním seriálu Vinitorium Moravicum písněmi z moravských vinařských oblastí. Charakterem zpracování písní se Cimbálová muzika Franty Černého snaží co nejvíce přiblížit původnímu lidovému podání.

Folklóru bude zasvěcen také další program sobotního odpoledne na náměstí Jiřího z Poděbrad. V 1600 hodin vystoupí soubor písní a tanců Jiskra Plzeň, který se věnuje zpracování a interpretaci folklóru jihozápadních Čech, především rozsáhlých národopisných oblastí Plzeňska, Chodska a Žinkovska. V repertoáru souboru se nachází lidové písně a tance jednotlivých národopisných oblastí prezentované v několika typech krojů. Muzika vychází z původní dudácké a štrajchové muziky, choreografie tanců je postavena na základech původních lidových zvyků a tanců. Soubor do svých programů zařazuje tance kolové, figurální i tance, které humornou formou znázorňují některá tradiční řemesla (tanec cihlářů, ševců, šenkýřů, ...). Ucelená taneční pásma tematicky vycházejí z rodinného a kalendářního cyklu a zvyklosloví.

Program sobotního odpoledne završí v 1700 opravdová legenda - jeden z nejstarších folklórních souborů u nás Soubor valašských písní a tanců Vsacan Vsetín. Soubor, který funguje již od roku 1943 (!), se proslavil po celém světě a interpretuje především lidové tance, zpěvy a lidové zvyky etnografické oblasti Valašska. Lidové umění interpretované muzikanty a tanečníky Vsacanu má původ v lidovém umění obyvatel horské oblasti západní části karpatského oblouku. Soubor předává toto umění v původní podobě i v různých formách jevištní stylizace. V repertoáru Vsacanu tak najdeme tance točivé, figurální, řemeslnické, ale také tanec Starodávný v různých modifikacích - mužský sólový tanec odzemek nebo valašský čardáš.

Vinařská tradice se na území dnešních Vinohrad datuje od roku 1358. Císař Karel IV. tehdy přikázal založit na návrší kolem Měst Pražských vinice, které pokryly úbočí vrchu Vítkova a táhly se dále územím dnešních Vinohrad a dále ke Karlovu. Z někdejšího středověkého centra vinařství v Čechách existují dnes na území Prahy už jen dvě vinice - svaté Kláry v Tróji a Grébovka v Havlíčkových sadech na Praze 2.

Tradice novodobých oslav Vinohradského vinobraní sahá zpět do roku 1997, kdy se uskutečnil I. ročník. Tehdy se vinobraní zúčastnilo na 3 tisíce návštěvníků, v loňském roce během obou dnů přišlo slavit už téměř dvacet tisíc lidí.

[Editace článku: Jana Holáňová] Přehled návštěvnosti