HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Učedníci hrnčířské a drátenické dílny

Časopis Folklor 5/04
Nemalá část z dvou a půl tisíce návštěvníků 3. ročníku Dne hrnčířů a dráteníků v rožnovském skanzenu se zapojila ze zájmu do učednické dílny mistrů tohoto prastarého řemesla. Do práce jim přitom vyhrával, zpíval a tancoval například středoslovenský folklor soubor Poĺana studentů brněnských vysokých škol.
Trpěliví zájemci nejenže kupovali pestrou paletu dekorovaného zboží od moravských i slovenských hrnčířů a dráteníků, ale sami zkoušeli práci na hrnčířském kruhu, modelování z hlíny a základní techniky drátování. Smáčeli ruce v kalníku, tvarovali nádoby rotující na kruhu hrnčířskými čepelemi i hubkami. Zejména učitelé výtvarné výchovy a také nezaměstnaní - možní noví výrobci - se potýkali s dekorováním keramiky od malování fajanse přes škrábání vzorů, zdobení engobami až po malování s kukačkou, tedy malou hliněnou nádobou s barvou.
Ze čtyřiceti mistrů, účastníků setkání, jich bylo nejvíce z oblasti Kunštátu na Moravě a Uherského Hradiště, kde má toto řemeslo mnohasetletou tradici.
Naopak drátenictví se zrodilo na Slovensku v 18. století, když obyvatelé chudých a neúrodných severozápadních oblastí začali odcházet za prací a přivýdělkem do světa s trochou nářadí v brašně či dřevěné krosně na zádech. Ještě v padesátých letech minulého století putovali od vesnice k vesnici a nabízeli své služby. Nejčastěji oplétali keramické nádoby (zvláště kameninové), aby je drátěná síť zpevnila a chránila. Dráteníci opravovali nejrůznější předměty z plechu a drátu (pastičky na myši, naběračky, šlehače, žehličky, košíky na brambory, struhadla, plechy na pečení, dělali zahradní nábytek, lampová stínidla) a též opravovali zemědělské stroje. Učedníci v rožnovském skanzenu vlastnoručně zkoušeli klasické oplétání keramiky, dekorativní drátování skla, vajíček a kamenů, výrobu šperků i užitkových předmětů.

Václav Žalud

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím žádný názor)

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 16.09.2004 v 13:43 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA