Nemalá část z dvou a půl tisíce návštěvníků 3. ročníku Dne hrnčířů a dráteníků v rožnovském skanzenu se zapojila ze zájmu do učednické dílny mistrů tohoto prastarého řemesla. Do práce jim přitom vyhrával, zpíval a tancoval například středoslovenský folklor soubor Poĺana studentů brněnských vysokých škol.

Trpěliví zájemci nejenže kupovali pestrou paletu dekorovaného zboží od moravských i slovenských hrnčířů a dráteníků, ale sami zkoušeli práci na hrnčířském kruhu, modelování z hlíny a základní techniky drátování. Smáčeli ruce v kalníku, tvarovali nádoby rotující na kruhu hrnčířskými čepelemi i hubkami. Zejména učitelé výtvarné výchovy a také nezaměstnaní - možní noví výrobci - se potýkali s dekorováním keramiky od malování fajanse přes škrábání vzorů, zdobení engobami až po malování s kukačkou, tedy malou hliněnou nádobou s barvou.

Ze čtyřiceti mistrů, účastníků setkání, jich bylo nejvíce z oblasti Kunštátu na Moravě a Uherského Hradiště, kde má toto řemeslo mnohasetletou tradici.

Naopak drátenictví se zrodilo na Slovensku v 18. století, když obyvatelé chudých a neúrodných severozápadních oblastí začali odcházet za prací a přivýdělkem do světa s trochou nářadí v brašně či dřevěné krosně na zádech. Ještě v padesátých letech minulého století putovali od vesnice k vesnici a nabízeli své služby. Nejčastěji oplétali keramické nádoby (zvláště kameninové), aby je drátěná síť zpevnila a chránila. Dráteníci opravovali nejrůznější předměty z plechu a drátu (pastičky na myši, naběračky, šlehače, žehličky, košíky na brambory, struhadla, plechy na pečení, dělali zahradní nábytek, lampová stínidla) a též opravovali zemědělské stroje. Učedníci v rožnovském skanzenu vlastnoručně zkoušeli klasické oplétání keramiky, dekorativní drátování skla, vajíček a kamenů, výrobu šperků i užitkových předmětů.

[Editace článku: Jana Holáňová] Přehled návštěvnosti