Soutěž ve zpěvu lidových písní Rokycany 2004
Časopis Folklor 4/04
Když přijedete vlakem nebo autobusem do Rokycan a vyjdete před architektonicky ceněnou nádražní budovu, uvítají vás první tóny našeho města. Z bývalého paláce prominentů je totiž hudební škola a její okna málokdy mlčí. Zní stupnicemi, ale i klasikou, dechovkou a swingem. První jarní sobota je však již pravidelně vyhrazena jinému žánru: ve spolupráci se Základní uměleckou školou a pod záštitou Ministerstva kultury ČR zde Klub přátel souboru Rokytka každoročně pořádá Soutěž ve zpěvu lidových písní.
Letos proběhl již 13. ročník tohoto klání, které je zároveň regionální postupovou přehlídkou do celostátní soutěže Zpěváčci. Děti soutěžily ve čtyřech kategoriích a v porotách se vystřídaly známé osobnosti našeho oboru: muzikant, sběratel lidových písní a dlouholetý hudební redaktor Českého rozhlasu Zdeněk Bláha, umělecký vedoucí souboru Jiskra z Plzně Miloslav Šimandl, zpěvačka souboru Úsměv, Konrádyho dudácké muziky a Plzeňského lidového souboru Věra Rozsypalová -Bláhová, Josef Kuneš a Kamil Jindřich z Domažlické dudácké muziky, zpěvačka a etnografka Michaela Vondráčková, zpěvák Jaroslav Švík a rokycanské sbormistryně Jitka Pánková a Alena Vimrová.
Každý soutěžící sólově přednesl bez hudebního doprovodu jednu povinnou lidovou píseň předepsanou podle kategorie a jednu další podle vlastního výběru capella, s doprovodem hudebního nástroje či celé kapely. Téměř stovka malých i velkých zpěváků se sjela ze širokého okolí: z Rokycan, Plzně, Chrástu, Klatov, Mrákova, Kdyně, Domažlic, Hořovic aj. Doprovázeli je rodiče, učitelé a přátelé z folklorních souborů a pěveckých sborů. Na podvečerní koncert vítězů si již našli cestu i místní posluchači. Také letos se představili ti nejlepší v jednotlivých kategoriích spolu s pány porotci, kteří tak dávají nejlepší a nejnázornější příklad, jak na jevišti zacházet s textem a melodií lidové písně, s výrazem i hudebním doprovodem. Hosty koncertu byly skvěle sehraná Domažlická dudácká muzika, dětská lidová muzika z Chrástu a domácí Dudácká muzika Rokytka z Rokycan.
Nezbývá než dodat jména vítězů a postupujících na národní přehlídku: V 1. kategorii (zúčastnilo se 8 zpěváčků ve věku do 6 let) nebylo určeno pořadí a zvláštní uznání poroty získali Michal Švec a Matěj Šlajs z Mrákova a Veronika Halamová ze Kdyně. Ve 2. kategorii (zúčastnilo se 33 zpěváčků ve věku od 7 do 9 let) získal zvláštní cenu poroty Jakub Frühauf z Rokycan, 3. místo Pavlína Jirsová z rokycanského souboru Sluníčko a Jan Cígler z Hejhálku, 2. místo Jan Gottwald z Hořovic a Nikola Shořovská ze ZUŠ Rokycany. 1. místo si vyzpívali Robert Obermeier z Chrástu a Julie Šlajsová ze souboru Mráček z Mrákova. Ve 3. kategorii (zúčastnilo se 38 zpěváčků ve věku od 10 do 12 let) získaly 3. místo Barbora Balounová a Milena Selnerová ze souboru Mráček a Iveta Vlčková z Rokycan, 2. místo Barbora Šolová z Klatov a Marta Růžková z Mrákova. Na 1. místě suverénně kraloval Václav Dufek z Domažlic. Konečně v nejstarší 4. kategorii (zúčastnilo se 13 zpěváčků ve věku od 13 do 15 let) rozhodla porota o 3. místě pro Andreu Benedovou z Rokycan a Lenku Tomáškovou z Chrástu. 2. místo obsadily Petra Popelková ze ZUŠ Domažlice a Barbora Michalová ze souboru Rokytička. Nejlepší v této kategorii byly Iva Vlčková z Rokycan a Pavla Popelková z Domažlic. Do národního kola do Velkých Losin postupují: Václav Dufek, Pavla Popelková, Iva Vlčková a Marta Růžková.
Zejména již několik let se opakující výrazný úspěch mrákovských a vůbec chodských dětí v soutěži ve zpěvu lidových písní potvrzuje tu ničím nenahraditelnou zpěvnost, péči a pochopení každé jednotlivé rodiny pro zrání malého zpěváka a muzikanta. V rodině cesta za hudbou začíná, ve škole a v souboru se dále pěstuje a úročí, aby se pak ony (ne snad technické ale hlavně ty emocionální) hudební zkušenosti obloukem vrátily zpátky do rodiny, třeba v ukolébavce vlastnímu dítěti. Práce ve škole a v souboru nemůže rodinu obejít ani nahradit a soutěž ve zpěvu nemůže nic zásadního změnit, jenom dát příležitost, nabídnout novou zkušenost a podpořit mladého interpreta, jeho rodiče a učitele - a to jistě také není málo. .
Zdeněk Vejvoda
SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
Zveřejněno 16.07.2004 v 08:47 hodin