HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Přehlídka úspěchů souboru Úsměv

Časopis Folklor 4/04
Počátky činnosti lidově uměleckého souboru Úsměv z Horní Břízy u Plzně, u jehož zrodu stál kromě jiných také tehdejší vedoucí redakce folkloru plzeňského rozhlasu Zdeněk Bláha, spadají do roku 1958. V obci se ustavil taneční kroužek, který se však rychle rozrůstal a brzy se pochlubil veřejnosti pásmem plzeňských tanců. O soubor byl hned od začátku velký zájem, což motivovalo jeho vedení k rozhodnutí nastudovat celovečerní pořad, do něhož kromě tanců byl zařazen i sólový a ansámblový zpěv, recitace, vyprávění a vystoupení malé dudácké muziky. Již při prvním uvedení celovečerního pořadu (prosinec 1959) se v programu objevily humorné prvky, které se časem staly charakteristickými pro další vystoupení - proto také název souboru Úsměv.
Soubor se začal aktivně podílet na Chodských slavnostech v Domažlicích a postupně také na dalších folklorních festivalech. V roce 1960 vyjel poprvé do zahraničí, do centra Lužických Srbů Budyšína. Tady navázal přátelské styky, které se promítaly do opakovaných zájezdů. Repertoár Úsměvu se rozrůstal a stoupala i jeho umělecká úroveň. Po premiéře třetího programu noviny napsaly: Hornobřízský soubor to naprosto vyhrál svým vtipem, bezprostředností projevu, inscenační pestrostí žánrů. (Pravda 4. 7. 1962).
V roce 1965 byl Úsměv vyslán na mezinárodní festival lidových souborů do Spolkové republiky Německo, kde si svou dynamickou pestrostí a škálou humorně laděných prvků získal sympatie nejen publika a dalších souborů, ale vzbudil pozornost a zájem také u odborníků. Následovala pozvání k účinkování na jiných festivalech. První z nich nazvaný Mládež zpívá, hraje a tančí se konal v Holandsku a druhý v západoněmeckém Hannoveru (oba v roce 1966). Všechny pochvalné kritiky se týkaly především tanečního umění souboru, jeho spontánnosti a přesvědčivosti podání, ale našli bychom i zmínky o kvalitě lidové muziky.
Dnes ji tvoří dva klarinety, 4 - 6 houslistů s kontrabasem a podle potřeby bývá doplňován hrou na dudy nebo jiné lidové nástroje. Lidová muzika, která vždy stavěla na improvizačních schopnostech a smyslu pro celek, kde každý hráč byl sólistou, se postupně vypracovala ve vyspělé hudební těleso. Jako pravidelný host plzeňského rozhlasu účinkovala mnohokrát při veřejných nahrávkách apod., a tak se stala z celého souboru nejznámější.
Je samozřejmé, že Úsměv pořádal mnoho nejrůznějších vystoupení také doma a v okolních větších střediscích a rovněž se pravidelně zúčastňoval folklorních festivalů. V roce 1968 pak oslavil 10. výročí svého trvání zcela novým repertoárem, který byl opět přijat s nadšením. Podle autora recenze je Úsměv z Horní Břízy dnes již pojmem. Za tímto souborem si lidé chodí pro kus čisté živelné radosti, pro závan jadrného lidového humoru a pro potěchu z lidových talentů (Bulletin: Tanečním souborům, č. 2, 1969).
Po úspěšném hostování ve Strážnici v roce 1969 (poprvé tam Úsměv účinkoval v roce 1963) čekal Hornobřízské zatím nejdelší umělecký zájezd, který trval téměř měsíc. Vedl přes Německo do Dánska, Finska a Švédska. Zejména vystoupení ve Švédsku se setkalo s neobyčejně vřelým ohlasem. V následujícím roce lidová muzika souboru, která si stačila vybudovat široký repertoár založený především na západočeském a plzeňském folkloru, vydala svou první dlouhohrající desku a celý soubor vystoupil na II. festivalu folklorních kolektivů západních Čech v Plzni.
V té době se zrodil I. celostátní festival folklorních souborů a Úsměv po úspěšném umístění v okresní a krajské soutěži postoupil do ústředního kola. Získal tu nejen hlavní cenu, ale z Popradu, kde soutěž probíhala, si odvezl také cenu za nejlepší lidovou muziku a umělecký vedoucí souboru Zdeněk Bláha tu získal cenu za hudbu k taneční kreaci s názvem Kajda. Mladá fronta tehdy napsala, že ..Úsměv z Horní Břízy, jeden ze tří nositelů hlavních cen, vyhrál právě objevností. Byla tu výborná muzika, byli tu dobře připravení tanečníci a zpěváci. Tajemství jejich úspěchů však spočívalo právě v báječné jednotě projevu. (Mladá fronta 14. 9. 1971).
Po červencovém turné směřujícím do Francie se Úsměv na podzim zúčastnil Národního folklorního festivalu v Kroměříži, kde znovu čestně obstál. Tradičně byl základem jeho vystoupení humor v textu, v hudbě, v pohybu i režii, ale v neposlední řadě také v celkovém přístupu k materiálu. Jednotlivé tance, písně i hudební čísla byly zajímavé, jejich působivost vynikala právě v dramaturgicky a režijně chytře skloubeném celku. Na konci si účinkující dvěma či třemi neotřelými nápady úplně podmanili celé publikum. (Taneční listy, č. 2, 1974).
Na pozvání vystoupil kolektiv v někdejší Německé demokratické republice a nevynechal ani 2. ročník Celostátního festivalu folklorních souborů v Popradu. Jeho další, již třináctou premiéru přijala veřejnost s nadšením. V letních měsících roku 1975 se zúčastnil dvou zahraničních festivalů, a to v Rakousku a Itálii, kde absolvoval celkem deset koncertů a příležitostných vystoupení. Účinkovali však také na Národní přehlídce zájmové umělecké činnosti v Hradci Králové, na Festivalu zájmové umělecké činnosti tzv. socialistických zemí v Žilině a ve výčtu by bylo možno pokračovat. Československá televize a několik zahraničních televizních studií natočila se souborem pořad.
Vedle mnoha jiných vystoupení zajel Úsměv v roce 1977 již poněkolikáté do Belgie a zúčastnil se třetího Československého festivalu folklorních souborů, který se tentokrát konal v Košicích. Za pásmo Vyvolávání pod májkou tam získal hlavní cenu a byl prohlášen laureátem festivalu. Setkání pod májkou bylo inscenací starého lidového zvyku, kde docházelo ke spojení zpěvu a tance s vtipným aktuálním veršováním tlampače. Tím se na festival dostal nový útvar, jakási komedie - balet.
Dvacáté výročí svého působení oslavil Úsměv v roce 1978 tradičně slavnostním koncertem, kde předvedl soutěžní ukázky, jimiž zvítězil v Popradu a v Košicích, a pořad doplnil několika novými písněmi a tanci. Vyvrcholením oslav bylo setkání s bývalými členy souboru. Jubilejního roku si povšiml plzeňský rozhlas, který připravil vzpomínkový pořad. Výročí se promítlo i do zvýšené aktivity souboru, který se tehdy zúčastnil tří Československých folklorních festivalů.
V roce 1979 byl soubor vyslán do Velké Británie, aby tu soutěžil s dvaceti obdobnými kolektivy z celého světa. Opakovaně účinkoval i mimo festival, kdy se při improvizovaných vystoupeních vždy setkával s velkou přízní publika. Z Anglie odcestoval do Belgie na setkání s mnoha svými obdivovateli i přáteli a cestou domů vystoupil ještě ve Spolkové republice Německo.
V dubnu příštího roku uvedl Úsměv již čtrnáctou premiéru svých pořadů, v níž hlavní součást tvořil souvislý blok nazvaný Proměny lásky. Pořad, který se opět ukázal jako více než úspěšný, byl postaven na figuře principála uvádějícího vždy několika slovy herce své společnosti a zároveň následujícího čísla programu.
Při cestě na festival do Španělska v roce 1981 předvedl soubor své umění během dvou celovečerních představení také ve Švýcarsku. V průběhu festivalu ve městě Murcii se podílel na pěti hlavních koncertech a absolvoval mnoho příležitostných vystoupení, a to i v ulicích města. Přestože šlo o nesoutěžní přehlídku, byl soubor z Horní Břízy ohodnocen členy řídícího štábu festivalu jako nejlepší ze zahraničních účastníků. Se stejnými úspěchy účinkovali členové Úsměvu i na jiném španělském festivalu ve městě Oviedu.
Na podzim uvedeného roku uspořádal soubor další slavnostní koncert s názvem Můj domov, kde čísla taneční, pěvecká, hudební i recitační opět spojovalo průvodní slovo v jednotný celek.
Se stejnou intenzitou pokračovala práce kolektivu i v 80. letech, kdy zajel do Třince na Národní přehlídku folklorních souborů a v zimních měsících odletěl poprvé do tehdejšího Sovětského svazu, aby tu účinkoval na několika koncertech v někdejším družebním městě Sverdlovsku. Hned v následujícím roce se zúčastnil Celostátního soutěžního festivalu v Košicích a získal tu cenu za režii soutěžního bloku Masopustní radovánky hornobřízské.
U příležitosti Roku české hudby byla Úsměvu udělena Pamětní medaile. Z dalších závažných akcí připomeňme návštěvu Prahy, kde soubor pobavil účastníky tehdejší Spartakiády. Vzápětí již po několikáté navštívil Domažlice, aby se podílel na 30. jubilejních Chodských slavnostech, kde patřil mezi nejvítanější a nejlepší hosty.
Velice bohatý na vystoupení byl rok 1986: Úsměv natočil pořad v televizi, v Třinci se zúčastnil Národní přehlídky folklorních souborů a jako jediný reprezentant z Čech byl pozván na Celoslovenskou soutěžní přehlídku folklorních souborů do Povážské Bystrice. Konec roku završil tradičním Vánočním koncertem doma, ale vzhledem ke značné popularitě pořadu se musela konat dokonce dvě představení. Se souborem tu účinkovala patrně poprvé dětská lidová muzika, která pracovala pod názvem Úsměváček. V roce 1982 ji založil Miroslav Novák, vedoucí lidové muziky Úsměv, ze žáků Základní umělecké školy v Třemešné. Soubor se brzy vypracoval a patřil ke špičce dětských folklorních souborů. Muzika dokonce sama hostovala i v zahraničí, ale po odchodu jeho zakladatele do důchodu dětský soubor zanikl.
Ze zahraničních zájezdů je nutno uvést cestu do švýcarského města Fribourgu (v roce 1983), kde soubor spolu s dalšími hosty z celé Evropy účinkoval celkem deset dnů. V roce 1984 se účastí na Mezinárodním festivalu hudby a tance vrátil po pěti letech do Velké Británie. Na tomto festivalu se představují folklorní soubory, ale také pěvecké sbory a dechové hudby. Úsměv, který zde exceloval již v roce 1979, byl pokládán za významného hosta, a dostal proto velký prostor k účinkování. V několika dnech absolvoval celkem 11 představení s velice vstřícným přijetím publika. Po návratu noviny uvedly, že klidní obyvatelé ostrova Man ..byli strženi vtipnými tanečními čísly, jasem barev českých krojů, temperamentní rytmičností štrajchové a dudácké muziky. Hitem festivalu se stala nová úsměvná písnička Budiž pozdravena sklenice piva s jednoduchým rytmickým refrénem. (Pravda 27. 10. 1984).
(pokračování příště)

Jaroslav Fiala

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 16.07.2004 v 08:47 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA