|
Renesanční písně a tance v podání příbramského souboru ChairéČasopis Folklor 3/04
Městu Český Krumlov, Věře Hanzalíkové a tanečnímu souboru Fioretto je věnováno CD Tančím a zpívám příbramského vokálně instrumentálního souboru Chairé. Alespoň tak je uvedeno v bukletu. Čteme zde také vyznání jeho uměleckého vedoucího Josefa Krčka: Mám rád renesanci. Byla to doba víry v člověka, v jeho sílu, v jeho právo na život, v pozemské lidství - humanismus. Proti dřívější askezi to byla kultura pozemských citů, světské lásky ....
Přelom 14. a 15. století přinesl rozkvět společenských tanců, o jejichž podobě nás informují rukopisy učebnic, mezi nimi Provencalis Antonia di Arena (1536), pojednání o tancích 16. stol. Thoinota Arbeaua (1589), Il Ballarino Fabricia Carossa da Sermonetta nebo sbírka Nuovi Inventioni di Balli Cesare Negriho (1604). Josef Krček ve svém textu upozorňuje mimo jiné na starofrancouzský lidový tanec branle. Podotýká, že jeho stopy dnes můžeme vysledovat v lidových tancích různých národů (moravská dívčí kola, slovenská kolesa a karičky, jihoslovanská kola, bulharská chora, rumunské surba a hora, ruské chorovody aj.).
Kompaktní disk přináší celkem 24 tanečních melodií, z nichž mnohé ve své době platily za oblíbené hity. Josef Krček se jich ujal s citem fundovaného aranžéra, který umí šít lidem přímo na tělo. Co na nahrávkách na první poslech zaujme, je měkký nástrojový zvuk, jenž se výborně pojí s lidskými hlasy. Dodejme, že při zachování obdivuhodné intonační přesnosti. Vedle již zmíněné Krčkovy empirie aranžéra a jeho obdivuhodné schopnosti nadchnout pro věc další interprety přispěl ke zdařilému výsledku, a to měrou nemalou, i výrobce nástrojů Pavel Číp ze Zubří, z jehož dílny pocházejí v nahrávkách bohatě uplatněné zobcové flétny, šalmaje a zvířecí rohy.
Koho na CD uslyšíme? Vedle uměleckého vedoucího Josefa Krčka, zpívajícího, ale především hrajícího na všechny druhy zobcových fléten, krumhorny, gemshorny, šalmaje i tárogathó také Gabrielu Krčkovou, která svůj hoboj již tradičně střídá s anglickým rohem. Dále pak Jana Krčka, jenž své violoncello občas vymění za tamburo rulante, Miluši Košťálkovou (zpěv, lyra, bicí, trumšajt, gemshorn), Evu Káčerkovou (zpěv, lyra, niněra), Jitku Šimánkovou (zpěv, violoncello, trumšajt), Kamilu Čadovou (zpěv, zobcové flérny, gemshorny), Jitku Romanutti (zpěv, lyra, bicí), Dagmar Krčkovou (zpěv, lyra, niněra, krumhorn, zobcové flétny, gemshorny), Vladimíra Matějku (zpěv, chrotta, housle), Karla Bryndu (zpěv, kantela, bicí) a Rostislava Riška (zpěv, loutna, kytara, kornamusa, gemshorn).
Některé písně tanečního charakteru zní v originálním textovém znění, jiné v češtině. I když se jedná o notoricky známé melodie, domnívám se, že nahrávka souboru Chairé, pořízená v aule 4. základní školy v Příbrami za zvukové režie ing. Radka Horáka a Karla Soukeníka, se svou kvalitou i jedinečností může směle měřit s nahrávkami souborů, zaměřených na tzv. autentickou interpretaci staré hudby, ba co víc, svou zvukovou vynalézavostí ortodoxní "autenticity" v mnohém daleko předčí.
Marta Ulrychová DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
Zveřejněno 10.05.2004 v 08:48 hodin součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ® |
|