HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANA UVODNI STRANA HLAVNÍ STRANA UVODNI STRANAPO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

VYHLEDÁVÁNÍ
Vyhledávací centrum
Encyklopedie FoS
DNY TRADIČNÍ KULTURY
O dnech Tradiční kultury
Idea a význam projektu
Zprávy a články
KALENDÁŘ AKCÍ
Kalendář Tradiční kultury
Kalendář folklorních akcí
Kalendář folklorních festivalů
Kalendář C.I.O.F.F.
Kalendář I.O.V.
PARTNEŘI PROJEKTU
Folklorní sdružení ČR
Národné osvetové centrum
Folklórna únia Slovenska
Nógrád Megyei Kozmuvelodési es Turisztikai Intézet
Národní ústav lidové kultury
Valašské muzeum v přírodě
Obec Slováků v ČR
Legnické centrum kultury
VÍTEJTE V ČESKU
O české republice
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Gastronomické speciality
VÍTEJTE NA SLOVENSKU
O Slovenské republice
VÍTEJTE V POLSKU
O Polské republice
VÍTEJTE V MAĎARSKU
O Maďarsku
PARTNEŘI DTK
FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY


 
 

Folklor trochu jinak - aneb Záhada základního kamene

Časopis Folklor 3/04
(Vyšlo též v Týdeníku Květy, 4/2004, s. 45)
Dvojí stavba Národního divadla (budováno v letech 1850 - 1883, základní kámen položen r. 1868, provizorně otevřeno r. 1881, téhož roku vyhořelo a bylo opět otevřeno v r. 1883) bylo největší vzepětí obětavosti obyvatel Koruny české. Žádná jiná sbírka (připomeňme si, že po požáru r. 1881 při sbírce na druhé Národní divadlo byl během pouhého měsíce vybrán neuvěřitelný 1 milion zlatých). Žádná jiná sbírka - ať na kulturní účel či třeba v 60. letech minulého století na zlatý poklad republiky, již tolik nevynesla. Mnohé se naopak setkaly s lhostejností. Pro sebevědomí národa měla obrovský význam skutečnost, že si své divadlo vydupal ze země navzdory nepřízni osudu.
S historií "zlaté kapličky nad Vltavou" jsou pozoruhodné události spojeny od samého počátku. O některých jsme se učili ve škole, jiné jsou prakticky neznámé. Víte třeba, že už se základním kamenem Národního divadla je spjata dodnes nevyřešená záhada?
Těch kamenů bylo ovšem víc. Po pečlivém výběru byly vylomeny a za velké slávy do Prahy dopraveny bloky z nejpamátnějších kopců země - Řípu, Vítkova, Vyšehradu, Radhoště a Blaníka.
Každý z kamenů má svůj příběh: ten z Řípu třeba vznikl jaksi sám od sebe poté, co se vylomený balvan skutálel po svahu a roztříštil. Do Prahy ho dopravilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plnými květů.
Nejdivočejší historka se ovšem skrývá za kamenem blanickým. Jak by také ne, když hora Velký Blaník (638 m) je odedávna proslulé tajemné místo. Jeden čas sem dokonce církev zakazovala vstup, neboť se domnívala, že na úbočí je brána do pekla!
Příběh hodný fantazie Ericha von Dänikena začal v blanickém kamenolomu v dubnu 1868 právě ve chvíli, kdy se tu lámal základní kámen pro Národní divadlo.
Při odlamování balvanu došlo k události, která se zdála být na první pohled tragédií. Práci měl na starosti kamenický pomocník Václav Podbrdský z Louňovic. Ten udělal špatný krok a zřítil se z výšky 60 metrů (tedy asi o polovinu víc, než kolik činí výška Nuselského mostu v Praze)!
Zděšení spolupracovníci však na dně hlubiny roztříštěné tělo Podbrdského nenašli. Viděli ho padat, ne však dopadnout. Tělo kamenického pomocníka nebylo nikdy objeveno.
Když pak uplynulo zákonem stanovené období, byl muž prohlášen za mrtvého.
Jaké však bylo podivení Louňovických, když se "nebožtík" po 18 letech objevil! Jeho první cesta proto vedla k soudu ve Vlašimi. Václav Podbrdský požadoval, aby mu jeho dávný zaměstnavatel, kamenický mistr Šolín, zaplatil mzdu za vylomení kamene pro Národní divadlo. Přestože se nebohý mistr odvolal, musel nakonec Podbrdskému vyplatit dlužnou mzdu i s úroky! Pro soud bylo rozhodující, že se Václavu Podbrdskému za pomoci četných svědků podařilo prokázat svou totožnost.
Kde ale řečený muž byl oněch dlouhých 18 let? Před vojenským soudem, kam se dostal pro podezření z vyhýbání vojenské službě, podal neuvěřitelné vysvětlení.
Po dopadu jsem se probral ve velkém klenutém sále, kde mě přivítala krásná dívka, vypověděl. Cítil jsem se najednou jako jiný člověk, jako bych byl studovaný a učený.
V tom nezvyklém stavu se postupně setkal s úplnou sestavou domácích velikánů - počínaje Cyrilem a Metodějem přes Karla IV. a Jana Husa až po slavné buditele. S některými si dokonce telepaticky porozprávěl! Jejich řeči prý nerozuměl, myšlenkám však ano.
V tom nezvyklém stavu se postupně setkal s úplnou sestavou domácích velikánů - počínaje Cyrilem a Metodějem přes Karla IV. a Jana Husa až po slavné buditele. S některými si dokonce telepaticky porozprávěl! Jejich řeči prý nerozuměl, myšlenkám však ano.
Závěr zážitku kamenického pomocníka byl rovněž ve stylu vlasteneckých alegorií: velikáni se za zvuků staroslověnského chorálu odebrali zpět do nitra hory a krásná dívka - Génius Čech - se s Václavem Podbrdským rozloučila. Poté se vznesla ke stropu, kde se změnila v jasnou letní oblohu.
Podle Václava Podbrdského to vše mělo trvat 18 hodin, když však vyšel z Blaníku ven, zjistil, že uplynulo 18 let. Kdo by tenhle stroj času neznal z pohádek! Vojenský soud kupodivu kameníkovo vysvětlení fakticky přijal. Označil je sice za fixní ideu, ale muže za uniknutí vojenské službě nijak nepotrestal.
Kde skutečně celých 18 let byl? To nikdo neví; ani na smrtelném loži nic neprozradil. Je možné, že kameník opravdu vstoupil do jiné časové dimenze? Někteří badatelé to považují za velmi pravděpodobné. Na Blaníku prý existuje "energetická brána", která něco takového umožňuje. Ostatně Podbrdského případ nebyl první svého druhu, rozdíl je jen v tom, že předešlá "dočasná zmizení" na Blaníku zůstávala v rovině legend.
Nemůžeme tedy vyloučit, že v základech Národního divadla spočívá kámen z brány do jiné dimenze! Nakonec by to ani nebylo od věci, vždyť samo divadlo je brána do dimenze umění a krásy, které mění prožívání času a dávají zapomenout na prach všednodennosti...

Ivo Bartík

DALŠÍ INFORMACE: Folklorní sdružení ČR
Zveřejněno 10.05.2004 v 08:48 hodin

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
 
FOLKLORNÍ FESTIVALY
FOLKLORNÍ AKCE
TURISTIKA